V Česku tempo meziročního růstu cen proti září zpomalilo o 2,3 procentního bodu, s hodnotou 15,5 procenta však míra inflace zůstává nad průměrem a je sedmá nejvyšší v unii.

Eurostat zároveň zpřesnil na 10,6 procenta říjnovou hodnotu inflace v eurozóně, kterou v předběžné zprávě před dvěma týdny odhadl na 10,7 procenta. V září inflace v eurozóně činila 9,9 procenta.

Ceny rostly výrazně rychleji než loni v říjnu, kdy se na ekonomice ještě naplno neprojevovalo postpandemické oživení a energetická krize. Tehdy činila míra inflace v celé sedmadvacítce 4,4 procenta, v 19 státech používajících společnou měnu pak 4,1 procenta.

Nejnižší míru inflace měla letos v říjnu Francie (7,1 procenta), Španělsko (7,3 procenta) a Malta (7,4 procenta). Naopak nejvyšší meziroční tempo zdražování zaznamenaly Estonsko (22,5 procenta), Litva (22,1 procenta) a Maďarsko (21,9 procenta). Vyšší inflaci než Česko mělo ještě Lotyšsko, Nizozemsko a Polsko.

Podobně jako v Česku klesla míra inflace v deseti dalších státech, zvýšila se naproti tomu ve 13 včetně Slovenska (14,5 procenta) či Německa (11,6). Beze změny zůstala ve třech zemích.

V eurozóně k inflaci nejvíce přispěly energie, a to podílem 4,44 procentního bodu. Následovaly potraviny, alkohol a tabák (+2,74 bodu), služby (+1,82 bodu) a neenergetické průmyslové zboží (+1,62 bodu).