Dnes je sobota 28. května 2022., Svátek má Vilém
Počasí dnes 17°C Dešťové přeháňky

I mistr se utne: Slovo, které nikdy neexistovalo

I mistr se utne: Slovo, které nikdy neexistovalo
Webster's New International Dictionary | zdroj: Profimedia

Před 83 lety objevil pozorný čtenář v prestižním slovníku neexistující slovíčko. Jak se tam dostalo?

Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh, praví se v biblickém Evangeliu podle Jana. Ale co když se objeví slovo, které neexistuje, a navíc je uvedeno v prestižním americkém slovníku Webster's New International Dictionary, přesněji řečeno v jeho druhém vydání z roku 1934?

Sestavit slovník je pořádná dřina. Na posledním tištěném slovníku Webster’s Third New International Dictionary například makalo 100 odborníků a 202 externích poradců úctyhodných dvanáct let. Navzdory vší pečlivosti se může i tak vloudit chybička, jak dokazuje právě případ z roku 1934, kdy vyšel fungl nový slovník Webster's New International Dictionary. Měl 3350 stran, obsahoval 600 tisíc hesel a s patnácticentimetrovou tloušťkou vážil skoro osm kilo.

Nový slovník totiž obsahoval i jedno neexistující slovo, a to slovo bylo dord. Na čtenáře vyjuklo na stránce 771 a tvrdilo o sobě, že v jazyce fyziků a chemiků je synonymem pro „hustotu“. Nebyl tu vysvětlen ani jeho původ, ani tu nebyly uvedeny příklady použití.

Je s podivem, jak to mohla přehlédnout několikanásobná kontrola – od etymologa, přes experta na výslovnost až po korektora. Ať tak či onak, ve slovníku se dord usídlil na dlouhých pět let, než si ho 28. února 1939 všiml jeden z redaktorů a naléhavě vyzval k tomu, aby slovo z příštího vydání zmizelo. Z nějakého důvodu ale jeho poznámku ignorovali a změna nastala až v roce 1947 poté, co jiný redaktor žádost o odstranění slůvka zaurgoval.

Samozřejmě to nebyla jediná chyba, která se kdy ve slovnících objevila, ale tato je zřejmě nejznámější – přinejmenším v anglofonním světě. A navíc dnes uplynulo 83 let od okamžiku, kdy si jí vůbec někdo všiml.

Zkratka se stala falešným odborným výrazem

V kartografii se občas objevují tak zvaná papírová města. Jde o vymyšlené neexistující obce, které jsou záměrně zakreslovány do map. Její autor pak podle nich bezpečně pozná, zda někdo jiný jeho mapu neokopíroval a nevydával ji za své dílo.

V případě Webster's tomu ale tak nebylo, tam šlo vyloženě o omyl. Jak se to mohlo stát? Do té doby bylo obvyklé, že zkratky byly součástí běžných slovníkových hesel, ve vydání z roku 1934 ale byly nově uvedeny zvlášť. Pro hustotu („density“) se ve fyzice a chemii jako zkratka používalo velké "D" nebo malé „d“. A kartička se zkratkou “D or d, cont/ density” se omylem zřejmě nějak přimíchala do hromádky se slovy. A jelikož se tehdy hlavní slovníková hesla zapisovala s mezerami mezi písmeny, odpovědný redaktor se domníval, že jde o normální slovo – a dord byl na světě.

Ale lze se vůbec zlobit na ty, kdo chybičku přehlédli? Každý jazyk – češtinu nevyjímaje – přece má spoustu (i odborných) slov, o jejichž existenci nemá většina lidí ani šajn, nehledě na to, že i zkratka se často stává slovem. Jedna chybička v tak rozsáhlém díle se přece snad dá tolerovat. Smůla ovšem v tomto případě byla, že se dord následně dost často objevoval i ve slovnících jiných vydavatelů, kteří jeho existenci prostě vzali za bernou minci. Když to má Webster, tak to přece musí být správně, nebo snad ne? 

Zdroje:
Vlastní