Dnes je úterý 31. ledna 2023., Svátek má Marika
Počasí dnes 0°C Smíšené přeháňky

Hromada drátů kolem amsterdamského nádraží zmizí pod vodou

Hromada drátů kolem amsterdamského nádraží zmizí pod vodou
Amsterdamské nádraží je známé přeplněnými stojany na jízdní kola | zdroj: Profimedia

Odvěký problém se spoustou nevzhledných jízdních kol zaparkovaných kolem hlavního nádraží v Amsterdamu bude snad už za pár dnů minulostí. Kola by totiž měla zmizet pod zemí, nebo vlastně doslova pod vodou.

Pod průzračnou vodou a výletními loděmi u amsterdamského hlavního nádraží se nachází pozoruhodný technický počin: podvodní garáž pro 7000 jízdních kol. Centrální stanice tak nahrazuje nepřehledné a přeplněné parkoviště pro bicykly levným prostorem, který je ukrytý mimo dohled, píše britský The Guardian.

Garáž, která bude otevřena 26. ledna, je výsledkem čtyřletého projektu za 60 milionů eur (1,4 miliardy Kč). Jeho cílem bylo odstranit hromady zrezivělých kol po zbrklých dojíždějících a instalovat v podzemí řady čistých a bezpečných parkovacích míst, kde lze bicykly ponechat zdarma po dobu 24 hodin a poté za cenu 1,35 eura (zhruba 32 Kč) za 24 hodin. Pohyblivý chodník vás poté zavede nahoru na vlakové nádraží, kde každý den začíná a končí více než 200 000 cest.

Výstavba podvodní garáže pro kola, zdokumentovaná v působivém videu natočeném technikou stop-motion animace, začala v roce 2019. Zahrnovala vypuštění vody z jezera u stanice z konce 19. století, která byla postavena na třech uměle vytvořených ostrovech.

„Hlavní nádraží je jedním z nejrušnějších míst v Amsterdamu,“ řekl Pieter Visser, který na amsterdamském magistrátu vede projekt cyklistické dopravy. „Mnoho cyklistů využívá tento vzácný veřejný prostor k jízdě na kole a parkování. Město se rozhodlo umožnit podzemní parkování kol (v tomto případě pod vodou), aby vrátilo veřejný prostor chodcům, turistům a osobám se zdravotním postižením,“ dodal.

Víc bicyklů než obyvatel

V této malé zemi je více jízdních kol než lidí - podle odhadů asociací výrobců kol RAI a Bovag je jich 23,4 milionu, zatímco počet obyvatel činí 17,8 milionu. Jízda na kole je zdaleka nejčastějším způsobem dopravy ve městech, jako je Amsterdam. Podle nejnovějších údajů hlavního města vykoná 835 000 obyvatel nizozemské metropole denně v průměru 665 000 cest na kole.

Státní železniční společnost považuje za cíl projektu učinit dojíždění do práce snazší a atraktivnější. „Je skvělé, že lidé mohou naskočit na kolo, dojet na nádraží a plynule pokračovat v cestě,“ řekl Jeroen Wienen, mluvčí nizozemské organizace ProRail, která spravuje tamní železniční síť.

„Nizozemsko je skutečnou cyklistickou zemí, spousta lidí přijíždí na nádraží na kole a my ani obec rozhodně nechceme, aby se všechna ta kola jen tak povalovala. Chcete lidem nabídnout důstojné místo, kam si mohou svá kola bezpečně odložit, aby byly ulice pro okolí pěkné a čisté,“ dodal Wienen.

Odborníci na cyklistiku a obyvatelé Amsterdamu, kteří jsou rádi, že městské nábřeží už není staveništěm, přivítali projekt s nadšením. Marco te Brömmelstroet, který sám sebe označuje za „profesora cyklistiky“ a který je ředitelem Institutu městské cyklistiky na Amsterdamské univerzitě, řekl, že klíčem k úspěchu je propojení různých forem mobility.

„Je to krásný projekt, protože není cyklistický,“ řekl. „Zviditelňuje skutečný (a často neviditelný) faktor úspěchu nizozemské mobility a prostorové politiky: kombinaci kola a vlaku. Předtím tu byl dočasný vícepodlažní stojan na kola, který okamžitě přetekl. Stal se jedním z nejvíce fotografovaných objektů v Amsterdamu a magistrát se za něj styděl,“ dodal.

Pro ostatní země z toho plyne poučení, jak podpořit více cyklistiky „na poslední kilometry“ tím, že na nádražích poskytnou vhodné zázemí, uvedl Lucas Snaije, manažer výzkumu a propagace v nadaci BYCS, která se zabývá propagací cyklistiky. „Upřednostňování cyklistiky je neuvěřitelným prostředkem, jak učinit města inkluzivnějšími, a také podporuje komunitu, důvěru a pohodu,“ řekl.

Profesor městské logistiky na Amsterdamské univerzitě aplikovaných věd Walther Ploos van Amstel řekl, že nejzdravější, nejbezpečnější a nejživější města ale podporují chodce. „Myslím, že je to skvělý projekt,“ řekl, „ale moje rada městům by zněla: nezapomínejte, že existují i lidé, kteří by rádi chodili pěšky.“ 

Zdroje: