Právnička Petra Bielinová podala v roce 2015 za Právo ve veřejném zájmu správní žalobu poté, co se u prezidentské kanceláře nedomohla požadovaných údajů na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Žaloba směřovala proti kanceláři, Mynář ve věci figuroval pouze jako zúčastěná osoba a k dnešnímu jednání nedorazil.

"Pouze evidenční orgán může poskytovat veřejnosti informace z registru. Kancelář prezidenta republiky nebyla evidenčním orgánem, takže jí nenastala povinnost tato oznámení zpřístupňovat. Jestliže odmítla žádost o informace, postupovala v souladu se zákonem," konstatovala předsedkyně soudního senátu Viera Horčicová.

Dnes už majetek přiznat musí

Pražský městský soud tak tentokrát rozhodl opačně než před rokem jiný jeho senát o obdobné správní žalobě, kterou na prezidentskou kancelář podal právník Michal Kincl kvůli zamítnutí žádosti o přístup k Mynářovu přiznání. Tehdy soud dospěl k závěru, že nepřítomnost kanceláře ve výčtu evidenčních orgánů je mezerou v zákoně, kterou lze vyplnit za pomoci analogie. "Tento senát tento názor nesdílí," podotkla Horčicová. Podle ní soudu vyplňování mezer v zákoně nepřísluší.

Mynářovy majetkové poměry a akvizice jsou často terčem mediálního zájmu, někteří kritici je označují za podezřelé. Bielinová míní, že rozruch vyvolaný kolem kancléřových majetkových přiznání měl smysl. "V důsledku toho došlo ke změně zákona o střetu zájmů, takže už i pan Mynář ví, kam má odevzdávat své majetkové přiznání, a za loňský rok ho odevzdal," řekla novinářům.