Hlavně zůstat pod limitem. 'Občanský lobbing' chce pustit světlo do výdajů za 250 miliard

AKTUALITA - Magazín autor: red

Odhadem 200 – 250 miliard korun odejde ročně z veřejných rozpočtů za platby za nákup zboží a služeb "malého rozsahu". Suma odpovídá zhruba polovině všech veřejných zakázek v Česku. Na rozdíl od té druhé poloviny jsou však tyto zakázky pod výrazně menší veřejnou kontrolou, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Roberto.Trombetta on Foter.com / CC BY-NC

Jsou o tom přesvědčeny organizace sdružené v projektu Rekonstrukce státu. Ty nyní chtějí přes politiky prosadit změnu zákona o veřejných zakázkách tak, aby zadavatelé měli povinnost informovat i o vypsané malé zakázce a zpětně doplnit i okolnosti, za nichž byl vybrán vítěz. Slibují si od toho větší transparentnost a veřejnou kontrolu.

To vše již od limitu jeden milion korun. Nadále by však platilo, že zboží a služby až do výše dvou milionů mohou úřady či obce zadávat tak, jako dnes – takzvaně z ruky, bez soutěže. U stavebních prací je limit vyšší, šest milionů korun. Samotné limity – o něž se v minulosti vedl velký politický boj – nyní nikdo měnit nechce.

Tři tisíce smluv

Ministerstvo pro místní rozvoj, které je hlavním garantem vloni přijatého nového zákona o zadávání veřejných zakázek, se k této možné úpravě staví diplomaticky.

"Změna by byla přijatelná, pokud by byla podrobena důkladné debatě a existovala by shoda všech, kterých se zákon týká, že je tato změna nejlepším řešením situace," říká mluvčí Veronika Vároši.

Nový zákon o veřejných zakázkách začal platit od října 2016. Předchozí znění bylo z roku 2006 a postupně bylo třiadvacetkrát novelizováno.

Že vypisování zakázek i těsně pod dvou milionovým limitem je běžné, ukazuje i pohled do registru smluv.

Pod dvoumilionovou hranicí (mezi 1,9 – 1,99 milionu korun) lze najít přes tři tisíce smluv v celkové hodnotě přesahující šest miliard korun.

Účelové dělení zakázek na menší kritizuje ve svých kontrolních závěrech i Nejvyšší kontrolní úřad.

"Dělení zakázek je oblíbený fígl. Zákon u zakázek malého rozsahu nedává ani minimální nároky na transparentnost procesu," říká Martin Kameník z protikorupčního hnutí Oživení.

"Podle našich výpočtů jde přes zakázky malého rozsahu v Česku až 52 % veřejných nákupů. To odpovídá částce 250 miliard ročně," doplňuje Jiří Skuhrovec, datový expert ze sdružení EconLab.

Nejsme žádní podvodníci

Zástupcům obcí však vadí představa nové byrokratické zátěže; ohrazují se i proti podezřívavosti, že zakázky se dělí na menší jen kvůli snaze obejít systém či někoho podvést.

"My zveřejňujeme zakázky už od 50 tisíc. Ale nelze a priori předpokládat, že zadávání z ruky nebo dělení zakázek je vedeno špatnými úmysly," namítá například starosta středočeských Černošic Filip Kořínek.

"Primární cíl není bojovat proti kouskování zakázek. Jde o to, aby i menší nákupy byly průhlednější," vysvětluje Jiří Skuhrovec. "Není přeci normální, že někdo zadá zakázku za 1,9 milionu korun, nikomu nic neřekne a jen pak zpětně vloží smlouvu do registru," dodává.

To, že zadavatelé o zakázce řádně informují, by měl podle představ Rekonstrukce státu hlídat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

"Nemáme o této iniciativě žádné informace, nemůžeme k ní tedy poskytnout jednoznačný právní názor. Vzhledem k obrovskému počtu veřejných zakázek malého rozsahu by mohla být navrhovaná úprava dvousečná," podotýká předseda ÚOHS Petr Rafaj.

"Je třeba si položit otázku, zda je účelné vynakládat nemalé prostředky na dozor nad těmito zakázkami a zda to případně nemůže ohrozit schopnost Úřadu zabývat se případy skutečně významnými, v nichž jde o výrazně větší vydávání veřejných financí. Žádná analýza týkající se případného nárůstu agendy však v současné době neexistuje," dodává Rafaj.

Pro úplné zobrazení rozklikněte

Limity pro veřejné zakázky malého rozsahu ve světě,zdroj:Rekonstrukce státu

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Tagy: Česko domácí veřejné zakázky Rekonstrukce státu česká politika

Zdroje: Hlídací Pes