Dramatický zásah maskovaných ozbrojenců. Pokojem se po nárazech beranidla ozývá zoufalé "URNA, nic nedělej! Tak jsme v pr*eli". Těmito slovy reagovali v odposleších aktéři jedné z největších kauz spojených s veřejnými zakázkami, když u nich na jaře 2012 zasahovala speciální policejní jednotka.

Od té doby uplynulo pět let. A přesto, že tehdy detektivové přistihli bývalého poslance a hejtmana Davida Ratha se sedmi miliony korun v krabici od vína přímo v rukou, soudní proces s politikem dosud neskončil.

Statisticky vzato jde však u kauz spojených s veřejnými zakázkami o běžnou věc. Z exkluzivních dat (shromážděných od roku 2010 do roku 2016), které má HlídacíPes.org k dispozici, vyplývá, že za danou dobu bylo v souvislosti s trestnými činy spojenými s veřejnými tendry obviněno 344 lidí. Odsouzeno za stejné období bylo však pouze 87 z nich.

Podobný trend vykazuje také stíhání právnických osob za stejné delikty. Za období od roku 2012 do roku 2016 jich bylo obviněno celkem 30, pouze pět jich ale bylo nakonec odsouzeno.

Úspěšný rok 2016

Ze shromážděných dat za sledované období vyplývá, že jednoznačně nejvyšší počet lidí odstíhaných, ale i obžalovaných, vykázala Krajská a Vrchní státní zastupitelství v roce 2014 – tedy v době nástupu vlády Bohuslava Sobotky.

zdroj: Zdroj dat: Ministerstvo spravedlnosti. ©HlídacíPes.org

Právě Sobotkův kabinet se bojem s korupcí snažil profilovat: schválil vládní koncepci pro boj s korupcí nebo například Akční plán pro boj s korupcí.

Státní zastupitelství i policie by měly být na politických prioritách nezávislé, nicméně během prvního roku vládnutí Sobotkova úřadu byl v souvislosti s trestnými činy ve veřejných zakázkách obviněn i obžalován rekordní počet lidí – 72, respektive 58. Odsouzeno bylo v daném roce ale pouze třináct lidí.

V následujícím roce pak bylo stíháno 38 lidí a 34 jich bylo obžalováno, rozsudek si vyslechlo 15 lidí. Rok 2016 pak vykázal opět nárůst počtu osob stíhaných pro trestné činy související se zakázkami: obviněno jich bylo 55, obžalováno 42 a odsouzeno 20.

Loňský rok se tak zařadil mezi nejúspěšnější období co do počtu odsouzených za dané trestné činy. Naopak v roce 2011 se podařilo odsoudit nejméně lidí – pouze jednoho.

Navzdory tomu si ale Česká republika za uplynulý rok pohoršila v celosvětovém žebříčku vnímání korupce o deset míst a spolu s Kyprem a Maltou skončila na 47. příčce ze 176 zemí světa. Vyplývá to ze zprávy organizace Transparency International.

Nula jménem Rath 

Co se týká počtu právnických osob, které byly stíhány v souvislosti se zakázkami, nejvíce jich bylo obviněno v loňském roce – celkem 17, nejvíce jich bylo také obžalováno – 11 a také odsouzeno – 3.

Mezi obviněnými a následně obžalovanými firmami byla v daném roce například společnost Andreje Babiše Agrotec v souvislosti s podezřelými zakázkami České pošty.

Soud sice stíhání zrušil, letos na jaře ale pražský Vrchní soud rozhodl, že případem se soud první instance musí znovu zabývat.

zdroj: Zdroj dat: Ministerstvo spravedlnosti. ©HlídacíPes.org

Podle právničky protikorupční organizace Transparency International Martiny Kotouček Mikoláškové často nebývá stíhání trestných činů souvisejících se zakázkami úspěšné.

"Obecně lze říci, že hlavní problém bývá se zajišťováním důkazů," říká právnička Kotouček Mikolášková.

Podle jejích zkušeností totiž v těchto případech nestačí k prokázání spáchání trestného činu pouze samotné porušení zákona.

"Pro to, aby byla naplněna skutková podstata sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě nebo pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži je třeba prokázat úmysl. K tomu zpravidla slouží až záznamy z odposlechů, případně mailová či jiná komunikace mezi pachateli," dodává.

Kauza Davida Ratha je dokladem toho, že někdy ani odposlechy k prokázání úmyslu nestačí. Pražský vrchní soud je označil za nezákonné a tudíž pro trestní řízení nepoužitelné. Nejvyšší soud však poté odposlechy do hry vrátil, a případem se tak bude znovu zabývat Krajský soud.

Rath ovšem dál až do pravomocného verdiktu zůstane nulou ve statistikách odsouzených za trestné činy spojené s veřejnými zakázkami.

 Napsala Eliška Hradilková Bártová pro Ústav nezávislé žurnalistiky