Facebook má nyní 1,5 miliardy uživatelů po celém světě, ale kromě pozapomenutých, nepoužívaných a fiktivních profilů jich miliony patří zesnulým uživatelům, kteří se stále počítají do statistiky.

Podle profesora Hachema Sadikkiho z univerzity v Massachusetts tak nastane v roce 2098 zlom a poměr živých a mrtvých uživatelů se otočí v neprospěch živých. Tedy za předpokladu, že tato sociální síť bude stále ještě existovat.

Sadikki vzal v úvahu demografické údaje, úmrtnost po celém světě, stagnující počet nových uživatelů a hlavně fakt, že Facebook automaticky nemaže profily mrtvých lidí. Jen je přesouvá do vzpomínkového, takzvaného "zvěčněného" stavu, pokud o to rodina zažádá.

Když se nenajde nikdo, kdo by zaměstnancům Facebooku oznámil smrt blízkého (a zároveň ji doložil), zůstane profil aktivní prakticky navždy. A i po letech bude síť uživatelům nabízet přidání zemřelého do přátel, případně připomínat jeho narozeniny rozvernými slovy "zpříjemněte mu den".

Po smrti smazat, nebo zvěčnit?

Smazat stránku může prakticky jen někdo, kdo zná přístupová hesla. Případně je možné si dopředu zvolit, co se svým profilem člověk chce po smrti udělat. Může si vybrat, zda si ho přeje smazat, nebo uchovat zmražený ve zvěčněné podobě.

V obou případech zvolí pověřenou osobu, která bude moci s účtem zacházet na bázi vzdáleného přístupu – tedy psát na zeď jménem mrtvého (například poslední zprávu nebo informace o pohřbu), reagovat na přátelství, měnit profilovou a úvodní fotku a stáhnout a archivovat příspěvky a fotografie. Nic víc, nic míň.

Vzpomínková verze zakonzervuje profil v tom nastavení, v jakém ho udržoval jeho majitel – tedy s původním nastavením soukromí a viditelností příspěvků. Jen už ho nebude možné spravovat a u jména se objeví zvolený nápis jako "vzpomínáme".

Ke změně Facebook přistoupil počátkem loňského roku, dříve zvěčněný profil nemohl vyhledat nikdo, koho zemřelý neměl v přátelích a stránka byla zakonzervovaná definitivně, nešlo ani změnit fotografii.

Pokud si ale uživatel nikoho pověřeného nevybere, účet bude po oznámení smrti automaticky zvěčněný a nikdo ho už nikdy nebude moci upravovat, ani smazat.

Zákony na digitální autobiografii ještě nemyslí

Sociální sítě a blogy používají čtyři z pěti uživatelů internetu. Podle průzkumu společnosti Global Web Index na nich tráví v průměru 1,72 hodiny denně.

V digitálním světě tak zanechávají významný otisk svého "já". Na Facebooku, Instagramu, Twitteru a dalších sociálních platformách tak každý tak trochu píše svou autobiografii: jaké má koníčky, co ho baví, štve, kam rád chodí na jídlo, kde byl,… Co s tím po smrti?

Nejde jen o etickou otázku, ale i o právní problém. Legislativa si totiž zatím s tím, co dělat s digitálním posmrtným životem, neví rady. Než se vymyslí mezinárodně uplatnitelné řešení, bude i nadále účty mrtvých moci smazat jen ten, kdo má pověření od zesnulého, nebo zná přihlašovací údaje.

Do té doby bude počet uživatelů růst a sloužit Facebooku jako podklad pro inzerenty.