(AKTUALIZOVÁNO, 20:40) Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes na summitu udělili Ukrajině a Moldavsku status kandidátské země, oznámil šéf Evropské rady Charles Michel na twitteru. Gruzii přislíbili kandidaturu, pokud splní podmínky stanovené Evropskou komisí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj krok přivítal.

„Upřímně vítám rozhodnutí evropských lídrů udělil kandidátský status. Je to jedinečný a historický moment ve vztazích,“ napsal na twitteru Zelenskyj. Budoucnost Ukrajiny je podle něj v EU. Tato východoevropská země požádala o členství v unii spolu s Moldavskem i Gruzií krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu, kterou Moskva zahájila 24. února.

„Toto rozhodnutí nás posiluje všechny,“ uvedl šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „A posiluje EU. Znovu světu ukazuje, že jsme jednotní a silní tváří v tvář vnějším hrozbám,“ dodala.

K samotnému členství musí Ukrajina i Moldavsko dokončit řadu reforem a celý proces může trvat i více než deset let.

Agreement. #EUCO has just decided EU candidate status to Ukraine and Moldova.

A historic moment.

Today marks a crucial step on your path towards the EU.

Congratulations @ZelenskyyUa and @sandumaiamd and the people of Ukraine and

Our future is together.

— Charles Michel (@CharlesMichel) June 23, 2022

(AKTUALIZOVÁNO, 13:59) Členové Evropského parlamentu se dnes jasnou většinou vyslovili pro to udělit Ukrajině a Moldavsku status kandidátské země pro vstup do Evropské unie. Krok přišel několik dní poté, co uznání kandidatury obou zemí doporučila Evropská komise. Její stanovisko by dnes mohli potvrdit lídři členských zemí unie, kteří o těchto věcech rozhodují.

V EP příslušné usnesení podpořilo 529 poslanců, zatímco 45 jich bylo proti a 14 se zdrželo. Europarlament tak vyzval unijní lídry, aby „neprodleně“ udělili Ukrajině a Moldavské republice status kandidátských zemí EU. V případě Gruzie by podle EP měli stejný krok učinit až poté, co vláda kavkazské země splní podmínky vytyčené komisí v nedávném stanovisku.

Ukrajina podala přihlášku do EU 28. února, tedy těsně po invazi ruských vojsk, která stále pokračují v útocích a okupaci části sousední země. Moldavsko a Gruzie se přidaly o několik dní později. Jakákoli rozhodnutí v tomto směru činí zástupci členských zemí unie, přičemž musí být jednomyslná. Komise a parlament mají pouze poradní funkci.

Prezidenti a premiéři sedmadvacítky odpoledne zahájí dvoudenní summit a očekává se, že kandidátský status pro Ukrajinu a Moldavsko podpoří. Jeho případné udělení by nicméně bylo do velké míry symbolické, následná jednání o vstupu do unie mohou trvat i více než deset let. EK minulý týden deklarovala, že Ukrajina má před sebou ještě řadu reforem, které jsou nutné pro postup složitého přijímacího procesu.

(09:09, původní zpráva) Očekávané schválení kandidatury Ukrajiny do Evropské unie bude zřejmě nejsledovanějším bodem úvodní části jednání prezidentů a premiérů členských zemí v Bruselu. Šéfové unijních států se před začátkem prvního dne summitu sejdou s lídry šesti balkánských zemí rovněž usilujících o vstup do evropského bloku, kteří se však zřejmě na rozdíl od Kyjeva žádného zásadního posunu nedočkají.

Podle unijních činitelů nevyjádřil ke kandidatuře Ukrajiny a Moldavska do EU před summitem námitky žádný stát a očekává se proto potřebný jednomyslný souhlas. Lídři mají podle navrhovaných závěrů jednání slíbit podobný krok i Gruzii, pokud splní podmínky stanovené Evropskou komisí.

Shodnout by se měli i na urychlené přípravě dalších dodávek zbraní Kyjevu a plánu investic EU do poválečné obnovy Ukrajiny. Zmíní též přípravu dalších sankcí proti Rusku a snahu pomoci s vývozem obilovin z Ukrajiny znemožňeným ruskou blokádou přístavů.

Méně konkrétní výsledky bude podle odhadů diplomatů mít dopolední jednání s lídry Srbska, Černé Hory, Albánie, Severní Makedonie, Bosny a Kosova. Balkánští vůdci dávají najevo rozladění z toho, že EU rychle přiznává kandidátské postavení postsovětským zemím, zatímco jejich postup na cestě do unie stagnuje.

Zejména kvůli bulharskému vetu zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií se však patrně balkánské země žádného hmatatelného výsledku nedočkají. Lídři Srbska, Černé Hory, Albánie, Severní Makedonie, Bosny a Kosova dávají najevo rozladění z toho, že EU rychle přiznává kandidátské postavení poststovětským zemím, zatímco jejich postup na cestě do unie stagnuje.

Integrace západního Balkánu

Summit bude poslední vrcholnou schůzkou francouzského předsednictví, od něhož převezme příští pátek vedení EU Česko. Premiér Petr Fiala se dnes v Bruselu kromě jednání s balkánskými a unijními kolegy setká také se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem, s nímž by se měl bavit zejména o nadcházejícím aliančním summitu v Madridu.

FM @DmytroKuleba at the Charity rally #EmbraceUkraine: “Let’s choose freedom. Let’s choose peace. Let’s choose development and a better future for the next generations. Let’s say ‘YES’ to Ukraine’s EU Candidate status this week. Let’s embrace #Ukraine!”

#StrengthenTheUnion pic.twitter.com/rYSy0yyLHz

— MFA of Ukraine (@MFA_Ukraine) June 22, 2022

Klíčem k posunu v integraci balkánských zemí do Evropské unie je odblokování napětí mezi Severní Makedonií a Bulharskem. Novinářům to dnes ráno řekl před odletem do Bruselu premiér Petr Fiala. Považuje za důležité, aby unijní lídři nejen schválili kandidátský status Ukrajině a Moldavsku, ale aby také pokročili v jednání se státy západního Balkánu. Česko podle něj dlouhodobě podporuje přijetí těchto zemí do EU, byť si uvědomuje, že tato věc EU zatím rozděluje.

Albánie a Severní Makedonie čekají na termín zahájení přístupových rozhovorů už víc než dva roky. Po vyřešení předchozích námitek Řecka či Francie je však nyní proti v případě Skopje Bulharsko. „Je potřeba se posunout, aby ty země neměly pocit, že se jim něco slíbilo, a pak se to ze strany Evropské unie nedodržuje,“ poznamenal dnes český premiér.

Fiala očekává, že summit se na udělení kandidátského statusu Ukrajině shodne. Tento krok považuje za symbolický, za vyjádření solidarity a sounáležitosti se zemí, která od konce února vzdoruje ruské invazi. Zdůraznil ale, že následný proces přijetí nebude rychlý ani snadný, a nikdo podle něj nemůže nyní říct, jak dlouho bude Ukrajině i Moldavsku trvat splnit podmínky přijetí.

Ukrajina bude potřebovat další materiální, humanitární i vojenskou pomoc nejen od unie a Česko chce i v rámci předsednictví v EU řešit i poválečnou obnovu země, byť je země stále ve válce. Cílem je do obnovy zapojit i Spojené státy, Kanadu, Austrálii a další mimoevropské státy, uvedl Fiala.