Firmy z odvětví zemědělství, rybolovu či akvakultury budou moci dostat až 35 000 eur, zatímco firmy, které nejsou schopny dostat se k úvěrům, mohou využít státních garancí a subvencovaných půjček.

„V tomto kritickém okamžiku Evropská unie i nadále stojí po boku Ukrajiny a ukrajinského lidu. Proti této kruté invazi se musíme postavit, protože v sázce je i naše svoboda,“ uvedla místopředsedkyně EK Margrethe Vestagerová, která má v komisi na starosti hospodářskou soutěž.

Podniky, na jejichž podnikání doléhá silný růst cen energií, mohou žádat o státní pomoc na proplacení až 30 procent nákladů. Maximum je ale stanoveno na dva miliony eur.

„Sankce, které zavedla unie a její mezinárodní partneři, závažně poškodily ruské hospodářství. Tyto sankce si ale vybírají svou daň i na evropském hospodářství a bude tomu tak i v nadcházejících měsících. Proto musíme zmírnit hospodářský dopad této války a podpořit vážně zasažené podniky a odvětví. A musíme tak učinit koordinovaným způsobem,“ doplnila Vestagerová.

Evropská komise je exekutivním orgánem EU s rozsáhlými pravomocemi, zároveň funguje jako unijní antimonopolní úřad. Už před dvěma lety komise uvolnila pravidla státní pomoci, aby vládám členských zemí umožnila napumpovat biliony eur do firem zasažených pandemií covidu-19.

Dopady války na Ukrajině pociťuje nebo očekává 90 procent českých podniků

Dopady války na Ukrajině pociťuje nebo očekává 90 procent českých podniků. Téměř každý druhý v jejím důsledku zaznamenává problémy s dodavatelskými řetězci, zvýšené náklady kvůli zdražování energií cítí prakticky všichni. Téměř třetina firem kvůli konfliktu očekává pokles poptávky, zatímco obchodní partnery a odbytiště ztratí 27 procent podniků. Vyplývá to z průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) ze začátku března.

Problémy s dodavatelskými řetězy i úbytek poptávky nejvíce zasáhly velké výrobní firmy, v první řadě automobilový průmysl včetně dodavatelů. Na 83 procent firem z této branže má kvůli válce problémy s dodavatelskými řetězci a 66 procent pociťuje pokles poptávky.

Automobilový průmysl je přitom pilířem české ekonomiky, na hrubém domácím produktu se dlouhodobě podílí bezmála deseti procenty a zaměstnává stovky tisíc lidí. Škoda Auto kvůli problémům s dodavatelskými řetězci částečně pozastavuje výrobu některých modelů. Dodavatelské řetězce čelí problémům i ve strojírenství, jak potvrzuje 61 procent podniků z tohoto odvětví.

Čtvrtina firem uvádí, že je silně nebo velmi silně odkázána na ukrajinské zaměstnance, odliv zaměstnanců v důsledku války eviduje 18 procent podniků. Válka tak ještě zhoršila dlouhodobou slabinu české ekonomiky, chybějící pracovní síly. Dlouhodobý nedostatek zaměstnanců pociťuje polovina podniků. Kvůli úbytku poptávky však některé firmy naopak hledají práci i pro nynější zaměstnance.

„Válka a její dopady zasadily hospodářství po pandemii další ránu. Přesto je ochota podniků pomáhat od prvního dne konfliktu ohromující, konkrétní pomoc Ukrajincům poskytuje v nějaké podobě 80 procent firem,“ uvedl výkonný člen představenstva ČNOPK Bernard Bauer. Nejčastěji jde o finanční dary (62 procent) a materiální pomoc (53 procent), následuje pomoc při evakuaci ukrajinských uprchlíků (35 procent) a jejich ubytování (34 procent).

Česko-německá obchodní a průmyslová komora má 700 členů. Prostřednictvím svých služeb od roku 1993 podporuje rozvoj česko-německých obchodních a hospodářských vztahů. Představenstvo komory tvoří představitelé společností Hochtief CZ, Kaufland ČR, Siemens, T-Mobile nebo Škoda Auto. Německo je pro ČR největším obchodním partnerem.

EU chystá povinné plnění plynových zásobníků a společné nákupy plynu

Země Evropské unie by měly před nadcházející zimou povinně naplnit čtyři pětiny kapacity svých plynových zásobníků a mohou sáhnout ke společným nákupům plynu. V reakci na nový růst cen energií způsobený ruskou invazí na Ukrajinu to dnes navrhla Evropská komise. Unijní exekutiva však nevyslyšela volání zejména jihoevropských zemí, aby výrazněji zasáhla do trhu s energiemi nebo zastropovala jejich ceny.

Komise konstatovala, že státy mohou podnikat vlastní krátkodobá opatření jako daňové úlevy či právě stanovení horní cenové hranice, ty však přinesou zvýšené náklady a musejí být v souladu s unijními tržními pravidly.

Ceny plynu a elektřiny se několikanásobně zvedly již loni v souvislosti s nedostatečnými zásobami plynu a velkou poptávkou spojenou s postpandemickým oživením ekonomiky. Před měsícem zahájená ruská agrese na Ukrajině vnesla do členských zemí obavy z jejich dalšího růstu.

Komise navrhuje, aby státy do začátku listopadu naplnily 80 procent kapacity plynových zásobníků, od příštího roku to má pak před každou zimou být 90 procent. Země, které nemají dostatek skladovacích kapacit na svém území, se budou podílet na tvorbě zásob v dalších státech, odkud poté budou plyn moci čerpat.

Brusel dnes také slíbil vytvoření týmu lidí, který bude pracovat na zajištění společných nákupů plynu. Ty mají dále snížit jeho cenu a usnadnit EU přístup k dodávkám z jiných zemí, než je Rusko.