Zatímco v maďarském případě je důvodem zejména nový zákon mimo jiné zakazující ve školách informovat o menšinové sexuální orientaci, u Polska jsou podle komise problémem „zóny bez LGBT ideologie“, které vyhlásily desítky polských měst.

Oběma státům, s nimiž unijní exekutiva dlouhodobě vede několik oddělených řízení souvisejících s právním státem a evropskými hodnotami, odeslala komise dopisy a dala jim dva měsíce na reakci.

„Rovnost a respekt k lidským právům jsou základní hodnoty EU... Komise použije veškeré nástroje, aby tyto hodnoty hájila,“ komentoval zahájení procedury mluvčí komise Johannes Bahrke.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová tvrdý postup vůči Maďarsku avizovala již v červnu. Tehdy maďarský parlament ovládaný konzervativní stranou Fidesz premiéra Viktora Orbána schválil normu, zakazující jakoukoli prezentaci homosexuality a děl s ní spojených na školách pro děti do 18 let. Zákon, který odsoudila většina lídrů unijních zemí, von der Leyenová označila za ostudný. Orbán, který má s Bruselem spory i kvůli omezování plurality médií či kvůli útokům na nevládní organizace, jej však odmítl změnit s tím, že norma chrání děti před sexuálním zneužíváním.

Polské „zóny bez LGBT ideologie“ kritizuje Evropská komise již od loňska a několika městům, které je vyhlásily, zastavila finanční podporu z unijních fondů.

Pokud Budapešť a Varšava námitkám unijní exekutivy nevyhoví, může řízení dospět až před soud EU. Ten má možnost zrušení sporných pravidel nařídit pod hrozbou vysoké pokuty. Polská justice přitom v současnosti řeší nadřazenost unijního práva nad polskými zákony, což může podle některých názorů ohrozit další setrvání země v sedmadvacítce.