Za zvýšením letošního růstu je podle komise především výkon českého hospodářství v prvním čtvrtletí roku, kdy nedostatek některých surovin ovlivnil českou průmyslově založenou ekonomiku méně, než se čekalo. Výkonu hospodářství pomohl postpandemický příliv nových investic a posílení exportu. Ve druhém čtvrtletí se ale už začaly projevovat dopady ruské invaze na Ukrajinu, zejména růst cen a pokles reálných příjmů, které omezují hospodářskou aktivitu. S těmito důvody souvisí i snížení odhadu tempa růstu české ekonomiky na příští rok.

Inflace bude letos podle komise v Česku výrazně nad celounijním průměrem 8,3 procenta zejména proto, že ruská agrese na Ukrajině v zemi tlačí vzhůru nejen ceny energií, ale i zemědělských produktů. Komise navíc očekává, že se růst cen promítne například i do výše mezd, což přispěje k delšímu trvání inflace.

Růst ekonomiky EU v příštím roce zpomalí na 1,5 procenta, odhaduje komise

Růst ekonomiky Evropské unie bude v příštím roce proti původním odhadům výrazně pomalejší, zejména kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu, uvedla v letní prognóze Evropská komise, podle níž hrubý domácí produkt sedmadvacítky členských zemí vzroste o 1,5 procenta místo 2,3 procenta, jak očekávala v květnové předpovědi. Komise zároveň výrazně zvýšila odhadovanou míru inflace, kterou letos v průměru očekává na rekordních 8,3 procenta. Minulý odhad počítal s hodnotou 6,8 procenta.

Podle unijní exekutivy by se nic nemělo změnit na letošním růstu unijní ekonomiky, který dosáhne 2,7 procenta - i díky pozitivním dopadům silného loňského oživení a relativně nízké nezaměstnanosti. Naproti tom v příštím roce se do sníženého růstu patrně promítne očekávaný zimní nedostatek energií a snížená kupní síla domácností.

„Nevyprovokovaná ruská invaze na Ukrajinu nadále způsobuje otřesy v globální ekonomice. Moskva svými akcemi přerušuje dodávky energií a obilovin, tlačí vzhůru ceny a oslabuje důvěru,“ prohlásil dnes eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni. Komise upozornila, že skutečná hodnota růstu se může od jejího odhadu lišit zejména v závislosti na vývoji války, objemu dodávek a výše cen energií.

Podobné zhoršení odhadovaného tempa růstu platí na příští rok i pro eurozónu, která se od ledna rozšíří o Chorvatsko na 20 zemí. Místo původně očekávaných 2,3 procenta vzroste její ekonomika podle odhadu EK pouze o 1,4 procenta.