Fiala označil za optimistické zprávy o ukrajinském postupu, ale nezdá se podle něj, že by válka skončila v nejbližší době. „Naopak nám hrozí scénář zamrzlého konfliktu, který by znamenal vytvoření centra trvalé bezpečnostní nestability ve východní Evropě,“ řekl. To podle něj znamená hrozbu, že se vyčerpají ukrajinské síly, možnosti podpory Ukrajiny a hlavně pozornost v západních zemích. Proto je tento scénář nutné odvrátit, což považuje za zásadní úkol západních vlád.

Ruskou krutost na Ukrajině podle Fialy dokládají útoky na civilisty a civilní infrastrukturu, mučení, bombardování nemocnic, dlouhodobé ohrožování bezpečnosti Záporožské jaderné elektrárny či nedávné zničení Kachovské přehrady a s tím související humanitární a ekologická katastrofa.

Situace na frontě podle Fialy zůstává vážná a mění se pomalu, což Česko staví před nová rizika. „Česká republika v nových zkouškách zatím dokázala obstát velmi dobře,“ uvedl. Česko podle něj reagovalo správně a začalo napravovat své zásadní slabiny, projevilo se i jako spolehlivý člen atlantického prostoru.

Předseda vlády ocenil, že vláda se shodla na nutnosti investic do bezpečnosti, což dokládá zákonný závazek dávat dvě procenta HDP na obranu. „Urychlujeme dodávky všeho, co urgentně potřebujeme pro obranu i logistiku,“ zdůraznil.

Za klíčový úspěch posledních měsíců považuje i podpis obranné smlouvy DCA se Spojenými státy. Smlouvu ještě musí projednat obě komory parlamentu a podepsat prezident. „Její význam je dobře vidět na tom, že země, které do NATO přistupují letos, už souběžně s tím vyjednávají o bilaterální dohodě s Washingtonem,“ řekl Fiala.

Na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost jsem mluvil o tom, že jedním z méně vděčných úkolů odpovědného politika je opakovat věci, které se zdají být samozřejmé:

- Chceme-li být v bezpečí, musíme podporovat připravenost a věrohodnost našich obranných sil a dostatečně do… pic.twitter.com/58xASWcfZP

— Petr Fiala (@P_Fiala) June 20, 2023

Smlouva upravuje pravidla pro případy, kdy by ČR potřebovala působení ozbrojených sil USA na českém území. „Nezakládá automatický souhlas s pobytem amerických vojáků na našem území,“ zdůraznil Fiala. Považuje ji za oboustranně výhodnou, poskytuje podle něj navíc dobrou základnu pro budoucí jednání o prohloubení spolupráce.

Chce-li být ČR v bezpečí, musí podporovat připravenost a věrohodnost svých obranných sil a dostatečně do nich investovat. „Pokud máme zůstat mezi nejbezpečnějšími zeměmi na světě, musíme mít odvahu pro to něco udělat. Naše bezpečnost přímo závisí na zachování mezinárodního řádu založeného na dohodách, které se dodržují,“ uvedl Fiala.

Stejně jako obranu je nutné posílit i diplomacii k omezení vlivu Ruska, řekl Lipavský

Stejně jako obranu musí Česko posilovat také svou diplomacii k omezení vlivu Ruska a Číny. Odolnost mezinárodního společenství vůči nim bude záviset i na vysvětlení postoje Africe a Asii, řekl na konferenci ministr zahraničí Jan Lipavský. Podle něj stojíme na prahu globální konfrontace, její podobu ale neznáme. Dodal, že členství v NATO a v EU má pro ČR životní význam.

„Investice do obranyschopnosti země a investice do její zahraniční služby jsou dvěma stranami jedné mince,“ řekl Lipavský. Dodal, že diplomacie upozorňuje na rizikový vývoj v zahraničí, prosazuje zájmy i buduje spojenectví. Přispívá k tomu, jaký vliv má Rusko a jak se ho daří z mezinárodního společenství vytlačovat. „Odolnost mezinárodního systému vůči vlivu těch, kteří ho chtějí změnit či zničit, bude záviset i na tom, zda budeme schopni své postoje vysvětlit zemím Afriky či Asie. Zda je získáme na svoji stranu. Zda budeme schopni zabránit Rusku a Číně, aby oslabovaly naše vazby se zeměmi západního Balkánu, Východního partnerství a jinde,“ řekl ministr. Podotkl, že řada zemí svou přítomnost v Africe posiluje, zřizuje v afrických zemích svá zastoupení. Připomněl, že ČR ohlásila minulý měsíc svou kandidaturu do Rady bezpečnosti OSN na roky 2032 až 2033.

Podle Lipavského období „čerpání mírové dividendy“ se zanedbáváním investic do bezpečnosti v Evropě skončilo a stojíme teď na prahu období globální konfrontace. Nevíme ale, jakou bude mít podobu. Reagovat má chystaná bezpečnostní strategie, kterou připravuje ministerstvo zahraničí spolu s dalšími resorty. Ministr uvedl, že jejím prostřednictvím vláda chce sdělit, že řád a respekt k právu a zájmům všech zpochybňují nyní Čína a hlavně Rusko, kvůli zhoršování situace není ČR v bezpečí, členství v NATO a EU má pro Česko životní význam a musí být připraveno na zhoršení situace.

K odklonu od izolace Ruska nebude podle Lipavského stačit jen změna ruského vedení. „Jedině hlubší proměna ruské společnosti a rezignace na konfrontaci se svými sousedy a Západem nám umožní vystavět s Ruskem nový, přátelský vztah a nastolit v Evropě bezpečnostní architekturu založenou na spolupráci a vzájemné důvěře. Do té doby bude Rusko přímou hrozbou pro celou Evropu,“ uvedl Lipavský. Podle něj u Ruska nefungovala „změna skrze obchod“ a nefunguje ani u Číny. „Pracujme na razantním snižování závislosti tam, kde to může ohrožovat naše strategické zájmy,“ uvedl šéf diplomacie.

Černochová se dohodla s Řehkou na revizi seznamu, co lze poslat Ukrajině

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se dohodla s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou na revizi seznamu materiálu, který lze poslat na pomoc Ukrajině tak, aby nebyla ohrožena česká bezpečnost. Co můžeme poslat, pošleme, řekla ministryně na konferenci.

Černochová je hrdá, že Česko se loni postavilo k ruské vojenské agresi na Ukrajině čelem. „Byli jsme první, kdo dodal munici, tanky, bojová vozidla pěchoty (BVP), vrtulníky, houfnice či raketomety. Naše rychlost a rozhodnost byla vzorem pro ostatní,“ řekla ve svém projevu v úvodu konference.

Česko podle ní Ukrajině na pomoc posílá, co může, aby současně dokázalo zajistit svou vlastní bezpečnost. Příslušný seznam materiálu, který lze a nelze poslat, projednává se Řehkou. „Dohodli jsme se, že ten seznam, který máme a podle kterého postupujeme, budeme revidovat. A to, co můžeme poslat, tak pošleme,“ zdůraznila Černochová.

Ministryně v únoru při bilanční tiskové konferenci řekla, že obrana do té doby poskytla Ukrajině ze svého majetku mimo jiné 38 tanků, 55 bojových vozidel pěchoty (BVP), čtyři kusy letecké techniky a 13 samohybných kanonových houfnic. Premiér Fiala současně oznámil, že vládní vojenská pomoc Ukrajině činila od začátku ruské invaze deset miliard korun. Podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara poslal zbraně a vybavení za dalších 30 miliard korun český obranný průmysl.

Černochová dnes ocenila, že demokratické země Ukrajinu vojensky podpořily a nepodlehly iluzi appeasementu. „Ten agresora jen povzbudí k dalším výbojům,“ řekla. Ruský prezident Vladimir Putin se podle ní současně ukázal jako nejlepší náborář dalších zemí do NATO a jako urychlovač modernizace aliančních armád. „To bude memento této války, až skončí,“ míní.

Česko musí spoléhat na své spojence v NATO a Evropské unii a jejich ochotu poskytnout pomoc. Ta se však odvíjí od toho, jak jsme ochotni pomáhat my, podotkla Černochová. „Být černým pasažérem by se nám v krizi mohlo stát osudným,“ zdůraznila. Zajišťování obrany podle ní vyžaduje si „doma vše poctivě odpracovat“. Úkoly před ČR nejsou snadné, klíčovými elementy obrany budou lidé, finance i moderní technika, dodala.

V nové obranné strategii chce klást důraz na široké zapojení celé společnosti do obrany. „Bez toho není možná. Nehovořím jen o armádě, aktivních zálohách, dobrovolných předurčencích, ale celkově o celé společnosti,“ konstatovala.

ČR se podle Řehky musí připravovat na riziko konfliktu

Česko se musí připravovat na riziko velkého konfliktu, aby mu mohlo zabránit a odstrašit případného agresora. Hrozby se nesmějí zlehčovat a zamlčovat, lidé o dění musí mít informace, řekl na konferenci Řehka. Podle něj je nutné pokračovat v modernizaci armády.

„Musíme se chystat na riziko velkého konfliktu. Musíme to dělat právě proto, že mu chceme zabránit. Jediný způsob, jak toho dosáhnout, je účinně odstrašit případného agresora, k tomu musíme budovat silnou obranu,“ uvedl Řehka. Obranné výdaje označil za investici do „vlastního bezpečí, tudíž prosperity“.

Podle náčelníka generálního štábu jsou reálná nebezpečí i protivník. Armáda a NATO chystají nové obranné plány a modely. „Nemůžeme držet lidi ve tmě nevědomosti, zlehčovat hrozbu a nemluvit o tom, co se děje. Naši spoluobčané jsou pak oprávněně v šoku. Nic z toho 30 let neslyšeli. Objevují, že máme všeobecnou brannou povinnost, a diví se, že v opravdu velké krizi, pokud by k ní došlo, začnou státu v nějaké fázi docházet zdroje a bude potřeba do obrany zapojit celou společnost... Pokud slovo mobilizace či konstatování zjevného faktu, že válku v budoucnu nelze zcela vyloučit, vyvolá ve společnosti paniku, koledujeme si o to, aby se taková společnost ve vážné krizi opravdu zhroutila,“ řekl Řehka. Je si ale jistý, že v případě vážné krize by se statisíce Čechů postavily na obranu vlasti.

Náčelník generálního štábu věří, že skončila doba, kdy se výdaje na obranu považovaly za utrácení, plýtvání či dárek pro armádu. Ocenil vládu za odhodlání investovat. Zmínil práce na nové koncepci armády do roku 2035 a modernizaci s pořízením nových děl, vozidel pěchoty, vrtulníků, systémů protivzdušné obrany. „Tempo je vysoké, pořád je to ale jen dohánění dluhů z minulosti,“ uvedl Řehka. Podotkl, že je potřeba opatřit také nové technologie. Zmínil letoun páté generace či zapojení umělé inteligence do velení. Kritizoval byrokracii a dlouhý proces pořizování vybavení. Když ho armáda získá, bývá už zastaralé, poznamenal a dodal, že kontrola nákupů je nutná, ale systém se nesmí paralyzovat. Investovat je potřeba také pravidelně, ne až v době krize, kdy je materiálu málo a je drahý.

Pavel se nebojí ruských hrozeb, jen únavy z dlouhé opotřebovávací války

Demokratické společenství nemá důvod bát se ruských hrozeb, protože je hodnotově, občansky, hospodářsky i vojensky silnější, řekl na konferenci prezident Petr Pavel. Obává se naopak únavy západních zemí z dlouhé opotřebovávací války, která může přinést nejednotnost. Přesně na to podle něj spoléhá při vojenské agresi na Ukrajině ruský prezident Vladimir Putin.

Rusko sází na to, že se Západ unaví a dlouhý konflikt otráví jeho představitele a občany, řekl Pavel. „Je to logický kalkul, každý konflikt časem ztrácí na naléhavosti a v životech lidí ho zastiňují každodenní starosti,“ uvedl. V tomto ohledu je hrdý na české občany, kteří nepolevují ve své podpoře Ukrajiny nehledě na krize, inflaci či rozpočtové problémy v tuzemsku. „Oceňuji také, že vláda průběžně posílá na Ukrajinu vojenskou a humanitární pomoc,“ řekl.

Dosavadní dění při ruské agresi utvrdilo prezidenta v tom, že demokratický Západ se mýlil, že válka vedená těžkými konvenčními zbraněmi 20. století nebude ve 21. století možná. „A že hrozby použitím jaderných zbraní zůstaly v rétorice studené války. Jako bychom se nepoučili z historie 20. století, která přinesla dva nejhorší konflikty v dějinách,“ řekl Pavel.

Demokratické země podle něj věřily, že dobrovolně uzavřené mnohostranné smlouvy v Evropě platí a i Rusko vnímá jako nedotknutelné závazky, které z nich plynou. „Je to právě respekt k mezinárodnímu právu, který nás dělí od mezinárodního chaosu a barbarství,“ řekl. Chybné bylo v tomto smyslu i přesvědčení, že fungující obchodní vztahy s Moskvou obě strany přiblíží.

Samotná myšlenka společné prosperity není chybná, zdůraznil Pavel. „Spolupráce je stále víc než nepřátelství, svoboda víc než otroctví a obchod víc než izolace. Chyba byla v tom, že jsme tehdejším partnerům věřili, že to myslí stejně upřímně jako my a nahlížejí svět kolem nás podle stejných kritérií,“ uvedl. Demokratické země podle něho ztrácely dobrý úsudek, varování bylo tak složité přijmout, že je raději nevnímaly.

„Putin nás z toho rychle vyvedl. Barbarství ruského režimu, po nějakou dobu úspěšně skrývané, vyšlo opět na povrch,“ řekl Pavel. Rusko se dopustilo zločinu agrese, na Ukrajině opakovaně páchá válečné zločiny, zdůraznil Pavel. Opuštěním Ukrajiny by demokratické země opustily samy sebe, míní.

Nutné je podle něj brát vážně i mocenské ambice Číny. „Věřím, že k ozbrojenému konfliktu mezi Západem a Čínou v blízké době nedojde. To ale rozhodně neznamená, že máme opakovat chyby nečinnosti a víry, že když zavřeme oči, nic se nám nestane,“ řekl. Za existenční zájem v té souvislosti označil utužování vztahů se všemi demokratickými státy na světě.