Od útoků ve Francii už uplynulo několik týdnů, a přesto stále nepřestávají plnit noviny a televizní zpravodajství. Vyjádřil se k nim snad už úplně každý, z jakéhokoli možného úhlu; včetně kněží a literárních historiků. Hlavním poselstvím většiny úvah je nebezpečí, které představuje islámský extrémismus pro Evropu a její hodnoty, především pro svobodu slova. Útoky dostaly do ulic dohromady už miliony protestujících Francouzů a desetitisíce lidí ve zbytku západního světa.

Kvůli smrti šestnácti lidí v jedné bohaté zemi.

Možná to bude znít trochu cynicky. Ale není to tak? Šestnáct mrtvých při sérii třech teroristických útoků dokáže ohromit celý kontinent a civilizační okruh, možná dokonce úplně změnit politiku řady významných zemí. Možná ovlivní volby.

A teď srovnání. 145 mrtvých, z velké části dětí. V zemi jménem Pákistán, kterou řada lidí bude jen s obtížemi hledat na mapě. Stovky mrtvých každý měsíc v Iráku a Sýrii, ať už z rukou teroristů z Islámského státu a jiných extrémistických skupin nebo podobně teroristického režimu diktátora Assada.

Válka v Sýrii si mimochodem za necelé čtyři roky vyžádala několik set tisíc obětí. Až dva tisíce mrtvých po útoku Boko Haram v Nigérii, možná nejdůležitější zemi Afriky a jedné z největších zemí světa; mimochodem prakticky ve stejnou dobu, kdy celý západní svět s napětím sledoval vývoj v jednom francouzském supermarketu. A má vůbec cenu zmiňovat polozapomenuté Somálsko?

Západní média a potažmo západní společnost trpí neuvěřitelnou mírou sebestřednosti. Jsme to my, na koho se útočí. Mluví se o válce proti naší civilizaci, jenže Evropanů v této údajné válce padly možná stovky. Drtivá většina zemí Západu zatím nečelila vůbec žádnému teroristickému útoku - třeba Německo, centrum největších protiislámských protestů,nebo Itálie, tedy v primárním cíli imigrantů z problémových zemí ve Středomoří. A už vůbec ne v Česku, tedy v zemi, kde většina obyvatel věstí příchod islamizace, přestože nikdy neviděla muslima jinde než u stánku s kebabem nebo gyrosem.

Čísla mluví jasně. Pokud někde probíhá válka, onen střet civilizací, děje se tak ve většinově muslimských zemích. Jde o střet extrémistů a všech ostatních, především obyčejných muslimů, ať už jsou sekulární nebo věřící. Jenže když extrémisté zabijí desítky nebo stovky obyčejných muslimů, civilistů, nás to nevyvádí z míry.

Jsme výjimeční, bílí Evropané, kteří žijí "ve válce a uprostřed ekonomické krize", proto nemůžeme přijímat uprchlíky z opravdových konfliktních zón jako Libye nebo Sýrie. Naše hodnoty jsou pod bezprecedentní palbou a každý, kdo dnes nakreslí proroka Mohameda, je hrdina.

S tím drobným detailem, že pravděpodobnost Evropana zemřít při teroristickém útoku je zhruba stejná, jako pravděpodobnost vyhrát v loterii.