„Mám pocit splněného úkolu,“ řekla Borneová stanici France Inter. Podle ní vládní tábor splnil svůj slib, že umožní rychlejší vyhošťování migrantů, kteří nemají povolení k pobytu, a zároveň lepší integraci těch, kteří právo pobývat ve Francii získají.

Nový zákon počítá s výrazným zpřísněním podmínek pro čerpání sociálních dávek migranty ze zemí mimo EU, kteří nepracují. Zákon počítá u řady dávek s novou podmínkou minimálně pěti let pobytu na francouzském území. Zákonodárci usnadnili odebírání občanství, a naopak zpřísnili podmínky pro jeho udělování. Zákon dává také parlamentu pravomoc stanovovat migrační kvóty, což ovšem sám vládní tábor pokládá za neústavní.

Kvóty jsou jedním z bodů ve znění zákona, ve kterém vláda ustoupily pravicové opozici. Vládní strany totiž nemají většinu v Národním shromáždění. Podle premiérky Borneové chce prezident Macron nechat ústavnost přijatého zákona posoudit Ústavní radou, která je francouzskou obdobou ústavního soudu.

Na protest proti schválení zákona se rozhodl odstoupit ministr zdravotnictví Rousseau. Řekl to dnes deníku Le Monde poté, co některá další média napsala, že rezignaci již podal. To premiérka Borneová v ranním vysílání stanice France Inter popřela.

Pravicová opozice, jejíž poslanci ve většině případů zákon podpořili, mluví o úspěchu. Šéf Republikánů Éric Ciotti tvrdí, že se jedná o „historické vítězství pravice“, které je „užitečné pro Francouze“. Podle vůdkyně krajně pravicové strany Národní sdružení (RN) Le Penové se jedná o malý krok vpřed ve snaze zmírnit imigraci. Schválení zákona je podle ní „nezpochybnitelné ideologické vítězství RN“.

Velmi kritická je ke schválenému znění zákona naopak levice. Kritizuje jednotlivá opatření i to, že Macronův tábor se opřel o podporu RN při hlasování v dolní komoře parlamentu. Vůdce strany Nepodrobená Francie (LFI) Jean-Luc Mélenchon kritizoval, že zákon napsali a schválili společně zástupci vládních stran a RN. Podle něj vznikla mezi Macronovým táborem a krajní pravicí „nová politická osa“.

Podle premiérky Borneové by však zákon dolní komora parlamentu schválila i bez hlasů RN. Stanice France Info ovšem upozornila, že je to pravda jen částečná. Pro zákon hlasovalo v úterý večer 349 poslanců, proti jich bylo 186. Kdyby 88 poslanců RN hlasovalo proti zákonu, tak by ho Národní shromáždění zamítlo. Legislativní text by však byl schválen v případě, že by se zákonodárci RN zdrželi hlasování, nebo se ho nezúčastnili. Borneová také odmítla, že by ve vládním táboře byla zásadní krize, jelikož pro zákon hlasovalo jen 80 procent vládních poslanců.

Ve Francii, která má 67 milionů obyvatel, žije legálně asi 5,1 milionu cizinců. V zemi je navíc zhruba půl milionu uprchlíků a úřady odhadují, že 600 000 až 700 000 lidí žije ve Francii nelegálně. Francie se dlouho prezentovala jako země s velice štědrým sociálním systémem, do kterého se mohli zapojit i zahraniční občané a žádat o podporu na nájemné nebo péči o děti, píše Reuters. Nyní však krajní pravice a v poslední době také konzervativci prosazují, že tyto výhody by měly být vyhrazené pouze Francouzům.

Po změnách migračních pravidel volá i francouzská veřejnost. V nedávném průzkumu dvě třetiny Francouzů uvedly, že se domnívají, že imigrace ze zemí mimo Evropskou unii může pro Francii představovat hrozbu.