Energetické společnosti tlačí na nový systém oceňování emisí

MAGAZÍN - Magazín autor: art

Významné energetické společnosti tlačí na vlády kvůli zavedení systému oceňování uhlíkových emisí. Postoj zaoceánských firem zůstává nejasný. 

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

BG Group, BP, Eni, Royal Dutch Shell, Statoil a Total byly dlouho terčem hlasité a nepříliš vybíravé kritiky za údajně nedostatečnou aktivitu ve smyslu omezení klimatických změn. Právě tyto společnosti teď vyslovily společný názor, že zavedení systému oceňování emisí by vedlo ke snížení nejistoty a zavádění cenově efektivních nízkouhlíkových technologií. 

Ve společném prohlášení také uvedly, že současný trend vypouštění emisí skleníkových plynů je příliš vysoký a neslučitelný s cílem OSN udržet globální oteplení pod hranicí 2°C.

"Náš průmysl čelí výzvě: musíme pokrýt zvyšující se energetickou poptávku s menším objemem vypouštěného CO2. Jsme připraveni postavit se této výzvě a sehrát svou roli," citovala společné vyjádření firem agentura Reuters. "Pevně věříme, že zpoplatnění emisí povede k omezení vysoko emisních technologií a sníží nejistotu, což povzbudí investice do vhodných nízkouhlíkových technologií a vhodných zdrojů správným tempem," dodali.

Významné zaoceánské společnosti ExxonMobil a Chevron se však k iniciativě zatím nepřipojily. "Je patrné, že pohled na danou věc se na každé straně Atlantiku odlišuje," řekl Patrick Pouyanne, CEO Totalu.

Poyanne se se svými protějšky ze společností BP, Shell a Statoil sešel v Oslu, kde se dohodli na společné evropské iniciativě. "Místo čekání na sebemenší shodu jsme dospěli k názoru, že se jako největší evropské ropné společnosti musíme zavázat, aniž bychom čekali na americkou stranu," komentoval rozhodnutí společností.

Systém oceňování emisí oxidu uhličitého již v Evropě do jisté míry zaveden je a to v podobě EU ETS. Mezi zařízení, která pod EU ETS spadají, jsou zejména elektrárny, teplárny a velké průmyslové podniky. Tento systém však v blízké budoucnosti čeká reforma, jelikož současné nízké ceny za emisní povolenky dostatečně nemotivují provozovatele zařízení k snižování vypouštěných emisí.

Společná iniciativa coby součást budoucí reformy

Lze usuzovat, že iniciativa velkých evropských firem je součástí příprav na tvrdá jednání o reformě evropského trhu s emisními povolenkami. Ten je největší  na světě a současně představuje jeden z pilířů klimatické politiky Unie. Na trhu jsou obchodovány emisní povolenky, přičemž 1 povolenka odpovídá 1 tuně vypuštěného oxidu uhličitého. Byl spuštěn v roce 2005 a časově byl rozdělen do 3 obchodovacích období – 1. v letech 2005 až 2007, 2. mezi lety 2008 až 2012 a 3. v letech 2013 až 2020.

Provozovatelé zařízení spadajících do EU ETS mají každý rok nárok na bezplatný příděl povolenek, který je dopředu stanoven na základě vyráběného produktu. Evropská komise přitom stanovila referenční úrovně udávající emisní náročnost výroby na jednotku produkce, a to pro 54 produktů. Pokud výrobna vypouští emisí více, musí si nakoupit odpovídající množství emisních povolenek na trhu.

Systém má tak motivovat provozovatele výroben k investicím do ekologických opatření, jako je například odsíření, v důsledku čehož dojde ke snížení vypouštěného množství CO2 a provozovatel může své nevyužité povolenky na trhu prodat. Příjmy z prodeje povolenek by měly pokrýt větší část takových investic.

vice-ekonomicky-denik

Tagy: zahraničí smog ochrana přírody zvířata a příroda světová ekonomika společnosti a firmy ekologie a ochrana životního prostředí

Zdroje: Ekonomický deník