Politická objednávka nebo válka žalobců? Co stojí za zásahem v ERÚ?

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Renata Vesecká upozorňuje na možnou spojitost mezi projednáváním energetického zákona a zásahem protikorupční policie v Energetickém regulačním úřadu. 

Vesecká se brání, že kvalifikaci na místo místopředsedkyně ERÚ má

Vesecká se brání, že kvalifikaci na místo místopředsedkyně ERÚ má,zdroj: Profimedia.cz

Čtyřicet policistů z protikorupční policie zasahovalo na třech pobočkách Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Přišli si tam pro jmenovací dekret místopředsedkyně Úřadu a bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké.

Důvodem je podezření, že Vesecká měla být jmenována v rozporu s energetickým zákonem, který stanoví kvalifikační předpoklady pro výkon této funkce. Úřad policistům dotyčný dokument vydal, přesto si ale vedle toho odnesli z úřadu i další dokumenty a počítače, včetně počítače předsedkyně ERÚ Aleny Vitáskové.

Podle mluvčího ERÚ Jiřího Chvojky policie o vydání dekretu žádala již dříve, ten chtěl ale znát důvod, proč. "Odpovědí byl zásah čtyřiceti policistů," řekl Chvojka. Vesecká, která byla do funkce místopředsedkyně energetického úřadu jmenována od loňského listopadu pro oblast legislativně správní, spekulace o svém neoprávněném jmenování rezolutně odmítá.

Praxi mám!

V energetickém zákoně se uvádí, že místopředseda musí mít nejméně sedm let praxe v oboru energetiky, a alespoň tři roky v řídicí nebo vedoucí funkci. "Jsem přesvědčena, že kvalifikační požadavky splňuji," oponuje ve svém exkluzivním vyjádření pro Ekonomický deník Vesecká.

Odůvodňuje to tím, že oblasti energetiky se věnovala jak v době, kdy byla státní zástupkyní, tak od roku 2010, kdy nastoupila do advokacie. Řídící funkci pak zastávala jako vedoucí krajská zástupkyně v Hradci Králové, a následně jako šéfka všech českých žalobců.

"Energetický zákon nestanovuje konkrétní pozice, které by definovaly kvalifikační předpoklady pro funkci, kterou zastávám."

Vedoucí okresní státní zástupce v Jihlavě Kamil Špelda, který případ dozoruje, řekl, že účelem prohlídky bylo opatřit podkladové materiály pro rozhodnutí, jestli v konkrétním podezření byly naplněny zákonné znaky trestného činu.

"Obviněn nikdo nebyl, ani se to neplánuje v nejbližších dnech. Tady jde opravdu o to opatřit podklady, ty vyhodnotit a na základě toho teprve stanovit, zda vůbec došlo ke spáchání trestného činu či nikoliv," uvedl.

Police podezírá předsedkyni ERÚ z toho, že neoprávněným jmenováním Vesecké způsobila škodu. I nad tímto podezřením Vesecká, která se celou svou předchozí kariéru věnovala trestnímu právu, kroutí hlavou. "Vůbec si nedovedu představit, jak by se mohlo jednat o jakýkoli trestný čin. Jde o pracovně právní poměr, do něhož nemá trestní právo co zasahovat."

Úřad se chce proti postupu policie bránit stížností nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi, a kvůli zpochybňování nezávislosti úřadu na to upozorní i Evropskou komisi. "Budeme si stěžovat na porušení zákona, klidně až k Ústavnímu soudu," uvedl Chvojka, podle nějž jde o největší možné porušení nezávislosti úřadu.

"Považuji celý postup policie za obyčejnou frašku. Kdyby mne o to požádali, dekret bych jim beze všeho ukázala," sdělila Vesecká Ekonomickému deníku. "Nechápu, proč police musela kolem toho dělat takové divadlo."

Pokračuje "válka žalobců"?

Jak sdělil Ekonomickému deníku dobře informovaný zdroj, Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je předkladatelem energetického zákona, mělo pochybnosti o řádném jmenování Vesecké již v době její instalace do vedení Úřadu. Nechtělo je však uplatnit, protože se bálo, že by ERÚ z pomsty blokoval přijetí velké novely energetického zákona.

Že byly obavy na místě, ukázalo projednávání zákona v Poslanecké sněmovně. ERÚ nejprve bezúspěšně bojoval proti tomu, že není spolupředkladatelem zmíněné normy, a poté se snažil odmítnuté výhrady z připomínkového řízení ovlivnit skrz poslance hnutí Úsvit.

Zásah přišel přesně ve chvíli, kdy novelu definitivně odklepl Senát. To pochopitelně vzbuzuje spekulace o možné politické objednávce.

"O žádných předchozích výhradách MPO nevím. Ta časová spojitost mezi zákonem a zásahem je ale nicméně zajímavá," říká Vesecká.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) se nicméně proti zásahu ohradil a řekl, že o věci zatím nemá dostatek informací. "Chápu zájem o legitimnost jmenování paní Vesecké, ale nevím, jestli je nutné tento úřední problém řešit zásahovou jednotkou."

Dalším důvodem ke spekulacím je fakt, že přestože si policie oficiálně přišla pro jedno lejstro, odnesla si spoustu dalších dokumentů, i počítače, včetně počítače Vitáskové.

Dekret tak mohl být jenom záminkou k prověření toho, o čem se od jmenování šuškalo - totiž že si Veseckou jako odbornici na trestní právo Vitásková najala ve skutečnosti proto, aby jí pomáhala se svým trestním stíháním.

To ale Vesecká rezolutně odmítá. "Nic takového nedělám. Alena (Vitásková) má svůj tým právníků, a já s celou věcí nemám nic společného."

A konečně – jako třetí varianta skutečného důvodu k zásahu by mohla být pokračující "válka žalobců", která vznikla kvůli kauze Jiřího Čunka. NSZ za šéfování Vesecké totiž odebralo případ přerovskému státnímu zástupci Radimu Obstovi, a předalo jej právě do sídla ERÚ, kde jej dostal na starost tehdejší vedoucí státní zástupce Arif Salichov.

A dnes případ dozoruje jeho nástupce, jmenovaný Helenou Válkovou. Vesecká rovněž úspěšně navrhla k odvolání tehdejšího, a rovněž současného vrchního státního zástupce v Olomouci Iva Ištvana, pod jehož působnost Jihlava spadá. Sama Vesecká si však Špeldu z dob svého působení ve státním zastupitelství nevybavuje.

vice-ekonomicky-denik

Tagy: Česko domácí Energetický regulační úřad česká justice česká politka korupce a úplatkářství

Zdroje: Ekonomický deník