Převládá u vás radost, nebo smutek nad tím, jak dopadla ve volbách KSČM?

Každý, kdo vstupuje do nějakých voleb, tak si dává prognózu a také volební cíl. KSČM jsem prognózoval 15 procent, takže se můj odhad takřka naplnil a proto jsem s výsledkem spokojen. Co se týče mé osoby, měl jsem za to, že bych mohl získat tři tisíce preferenčních hlasů v rámci kraje, což se mne bez jednoho hlasu také vydařilo. Jsem ale soutěživý typ a chtěl jsem skončit i na jiném než druhém místě.

Levice ale ve volbách nedopadla příliš dobře, mělanačrtnutý plán, že ovládne Poslaneckou sněmovnu. Ale nakonec vše dopadlo jinak - ČSSD a KSČM mají dohromady ve sněmovně jen 83 křesel. Je podle vás možné, že se lidé báli levici volit?

To podle mne není o tom, zda se lidé bojí, či nebojí levici volit. Musíme si sami přiznat, že sociální demokracie v minulosti několikrát své voliče ne přímo zradila, ale minimálně nesplnila to, co slibovala před volbami. Takže se mohlo stát, že odliv hlasů od sociální demokracie byl zapříčiněn tím, že přišly nové subjekty, které voliče zaujaly a pak v rámci souboje politických stran a politických hnutí prostě zvítězil ten, kdo zaujal víc - tedy pan Babiš a částečně i pan Okamura.

Co soudíte o hnutí ANO Andreje Babiše?

Já pana Babiše osobně znám a vím, že to je velice schopný, pracovitý a slušný člověk, byť o jeho minulosti se hovoří různě, stejně tak jako o minulosti mojí. Mně jde ale spíše o tu současnost, ne o minulost. S osobou pana Babiše ale nemám vůbec žádný problém a jsem s ním i v určitém kontaktu.

Můžete přiblížit vaše kontakty?

Napíšeme si sem tam SMSku, znám některé lidi z jeho blízkosti, jsme schopní spolu komunikovat. Měl jsem možnost s ním hovořit v průběhu posledních dvou let osobně několikrát. Takže jej jako pracovitého člověka uznávám. Samozřejmě, že jsme spolu vedli i diskusi o jeho hnutí. Tady se ovšem obávám toho, že ANO bylo „slepeno“ moc narychlo, neboť pan Babiš asi nečekal předčasné volby a nebyl na ně tolik připraven jako standardní politické strany. Co se týče osobností, které za něj vystupují, tak bohužel někteří z nich jsou takzvaní političtí turisté, kteří přešli přes několik politických subjektů a teď zakotvili u něj. Z jakého to bylo důvodů, jestli konečně našli toho svého správného lídra, nebo se konečně našli oni sami, či v tom hnutí hledají úspěch a pokračování své politické kariéry, tak to ukáže až čas a i to, zda se mu podaří těch 47 poslanců ukočírovat a zda budou jednotní. Co se týká jeho politického zaměření, tak já stále nevím, jestli jsou pravostředoví, jak se definují. Ale některé jejich programy nebo volební teze mi přišly spíš takové levostředové.

Co se týče vás osobně, máte nějaký plán, čím se budete ve sněmovně zabývat? V jakém výboru chcete pracovat?

Pracoval jsem v minulosti u policie, tak bych rád pokračoval v tomto směru. Proto by mi byl blízký výbor pro obranu a bezpečnost, pokud bude rozdělený, tak pro bezpečnost. Zabývám se ale také kontrolní činností a poslední dva roky jsem působil jako poradce ve sněmovním kontrolním výboru, tak právě i kontrolní výbor by byla jedna z těch pozic, kde bych uplatnil své zkušenosti.

Co jste doteď pracovně dělal?

Po odchodu od policie jsem měl svou soukromou firmu, v níž jsem se zabýval bezpečnostním poradenstvím. Pomáhám také lidem, kteří se stali obětí trestné činnosti, či popřípadě mají nějaké osobní problémy právního charakteru, a zabývám se i sociálně právním poradenstvím. Zároveň jsem zástupcem ředitele na střední škole, kde jsem vyučoval předměty související s právem – od ústavního práva až po věci trestní.

Nyní se této práce vzdáte a budete poslanecký mandát vykonávat naplno?

Samozřejmě, nejsem zastáncem toho, že jeden člověk má mít deset funkcí a pokud mám něco dělat naplno, tak to je práce, za níž jsem placen. V této chvíli vedu řízení se svojí paní ředitelkou o tom, jak zajistit přechod výuky. Pro mě to je samozřejmě složité, neboť tam mám mnoho studentů, které připravuji k maturitním zkouškám.

ČSSD se rozkládá takřka v přímém televizním přenosu. Co o situaci uvnitř této strany soudíte?

To je vnitřní problém sociální demokracie. Nechtěl bych jejich problémy hodnotit, vnímám je jako běžný občan. Jejich šatvátky ale nepůsobí dobrým dojmem. V případě, že dostali od svých voličů jako jednotná strana více než milion hlasů, tak když nyní dochází k nějakému rozštěpení ČSSD, tak to rozhodně nepůsobí dobře. Já bych ale samozřejmě sociálním demokratům přál, aby se jim podařilo najít společnou řeč a mohli začít plnit volební program. To, co se u nich děje, se ale může stát v každé politické straně.

Nastal podle vás čas, kdy by KSČM měla vstoupit do vlády?

Podle mne ještě čas na to nedozrál, byť KSČM není za 24 let zatížena žádnou korupční kauzou. Má schopné politiky ve svých řadách, ale bohužel masáže médií, které vůči této straně tady jsou a ta hysterie, která je proti ní vyvolávána, tak si myslím, že by to nebylo dobře. Pokud by KSČM měla dokázat, že je standardní politickou stranou, tak to může naplnit v rámci krajských koalic.

Byl jste vyšetřovatelem Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality. Proto by mne zajímalo, zda máte nějaké informace k tomu, jak postupuje vyšetřování v rámci kauz kolem Jany Nečasové – Nagyové? Mám na mysli ty, které dozoroval státní zástupce Ivo Ištvan.

Státní zastupitelství ani policie by neměla hledět na to, jaká je doba, jak je daleko do voleb, nebo po volbách. Já jsem pro to, aby došlo k odpolitizování policie, a jestli tady jsou pan Ištvan, nebo paní Bradáčová, tak to je jenom dobře. Já k tomu vyšetřování samozřejmě některé informace mám, ale nejsou to věci, které by byly nějak pro sdílení s médii. Ale neviděl bych to tak, že je to jen vyšetřování pana Ištvana. Pracuje na tom tým profesionálů, kteří dělají nějakou svou práci a zaštiťuje to právě Ivo Ištvan. V čele toho týmu je ale vždy někdo konkrétní, tady je to Ištvan, tak se mluví jen o něm.

Když už ale některé informace k této kauze máte, tak probíhá vůbec to šetření? Vypadá to totiž, jakoby všechno kolem toho usnulo...

To, že se o kauze mediálně nemluví každý den, tak to rozhodně neznamená, že se na ní nepracuje. Pracuje se na ní, ono ale je někdy daleko lepší, když se o vyšetřovaných případech příliš nemluví, protože pak orgán činný v trestním řízení může pracovat bez toho, aby měl nad sebou novinářský dohled, aby se stále nemuselo sledovat, kdo mu a kde kouká pod ruce a jestli mu někde nějaké informace neunikly. Někdy to pak tedy může vypadat, že se na tom nepracuje, ale věřte, že orgány činné v trestním řízení ani v tomto případě nespí a pracují. Myslím, že brzy se dozvíme konkrétní výsledky policejního prověřování.

A byla tato kauza „přehnaná“, jak tvrdili bývalí obvinění exposlanci do médií? Říkali, že o žádné úplatky nešlo...

Každý obviněný má právo se hájit, jak uzná za vhodné. Pokud by se takto hájil obyčejný dělník, tak by to média nerozebírala, ale když se takto hájí premiér, případně poslanci, tak jim média přirozeně naslouchají. Určitě ale ta obvinění přehnaná nebyla. Policie nerozlišuje mezí tím, jestli jde zatýkat osobu, která je veřejně činná, nebo osobu, která pracuje v řadové pozici v nějakém výrobním závodu.

Média na vás nedávno útočila kvůli tomu, že jste v lednu v roce 1989, tedy v době tzv. Palachova týdnu, byl mezi policisty, kteří zasahovali proti lidem. Počítáte s tím, že vás média mohou kvůli tomu dlouhodobě dehonestovat?

Mne samozřejmě mrzí, že nikdo z novinářů se mne nezeptal, co jsem dělal posledních 23 let. Bohužel je zajímá pouze to, co jsem dělal před 25 lety, když mi bylo 19 let. Nikdo se nezeptal na spoustu jiných věcí, ale jenom stále dokola melou jednu větu, kterou jsem zmínil před těmi pětadvaceti lety. Kdybych byl jako pan Babiš, tak řeknu: Mne moji rodiče špatně vychovali a řekli mi mluv pravdu. Ano, já jsem kdysi řekl pravdu, za níž jsem teď popotahován. Kdybych samozřejmě tehdy řekl novinářům, že na nic nebudu odpovídat, mohl jsem mít dnes klid. Já se ale za to, co jsem dělal, nestydím, protože každý z policistů, který kdy byl na ulici, tak ví, o čem taková policejní práce je. Já jsem dokonce ochoten jít do diskusního pořadu typu Hyde park a tam do mne mohou lidé hodinu šít a já jim budu odpovídat. Ale když novinář napíše a vytrhne jednu jedinou větu z článku, který vyšel před lety, ale už ho nezajímá, co jsem dělal ty roky dál, nezajímá ho, že mám jedno z nejvyšších policejních vyznamenání, že mám prověrku Národního bezpečnostního úřadu na přísně tajné, tak to mi přijde smutné. Nehledíme na to, co bude příští rok, za další roky, kam se dostane naše republika, ale hledíme, co bylo kdysi. Já opravdu nemůžu za to, co se stalo v roce 1968, protože jsem nebyl na světě...

Ale bavíme se o roce 1989, je to tak?

Samozřejmě, ale jde o to, že se Jan Palach upálil na počátku roku 1969, ale to jsem nebyl ještě na světě. V roce 1989 jsem byl policistou jako každý jiný. Podívejte se, co se dělo před pár týdny v Českých Budějovicích, popřípadě někde jinde v České republice – a to budeme za deset let, až tady bude vládnout někdo jiný, ty policisty tam zasahující také za něco šikanovat? Za to, že zakročovali proti řadovým občanům? My navíc máme sociálních problémů už tolik, že policisté zasahují poměrně hodně, na Šluknovsku, nebo i jinde. Policie je represivní orgán státní moci, který zakročuje, když k tomu dostane nějaký povel. Já se neskrývám za povely, ale jestli si někdo myslí – a zeptejte se zdravotníků, zeptejte se hasičů, příslušníků bezpečnostních sborů – to znamená policistů, ať městských nebo státních, jestli žena může napadnout příslušníka bezpečnostních sborů... Někteří lidé bohužel neví nic o životě a nepracovali nikdy venku na ulici. Já jsem na ulici strávil pár roků a potom jsem 17 let vyšetřoval trestnou činnost.

JUDr. PhDr. Zdeněk Ondráček, Ph.D. byl zvolen do Poslanecké sněmovny za Královéhradecký kraj spolu s bývalou poslankyní Soňou Markovou. Je bývalým aktivním policistou, členem předlistopadové komunistické strany (do KSČ vstoupil v srpnu 1989) a muž, který zasahoval proti demonstrantům během Palachova týdne. V roce 1989 sloužil u pohotovostního pluku SNB a v dobovém rozhovoru z prosince 1989 pro Mladý svět popisoval třeba to, proč použil obušek proti ženám. „Ta dívka na mě plivla a dala mi facku. Podle zákona jsem obušku mohl použít,“ řekl tehdy.

Ondráček byl bývalým vyšetřovatelem Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Policie ČR. Vedl mimo jiné vyšetřování kauzy Opencard či záležitosti týkající se prezidenta NKÚ Františka Dohnala. Má prověrku NBÚ pro stupeň utajení přísně tajné.