Význam ekonomických sankcí v uplynulém století postupně narůstal, až se svět přehoupl nejen do nového tisíciletí, ale také do éry ekonomických válek. 

Zatím to však vypadá, že ekonomický nátlak nemá reálně valný účinek a funguje jen jako katalyzátor společenské poptávky po politicích, kteří se prostřednictvím sankcí snaží předvést, že jsou aktivní.

Americké sankce uvalené na Kubu rodinu Castrových nijak zvlášť neohrozily, režim KLDR stále nepadl. Írán se sice nakonec uvolil k debatě o svém jádru, otázkou je, zda by se k tomu  neodhodlal i bez sankcí a jak dlouho mu to vůbec vydrží.

Na neefektivitu nebo dokonce kontraproduktivní důsledky sankcí upozorňuje jak řada odborníků, tak i například Jimmy Carter, někdejší prezident Spojených států, které mají s embargem a sankcemi zvlášť letité zkušenosti.

Režimy v potrestaných zemích obvykle umí přesvědčit občany, že sankce jsou nepřátelským útokem, před kterým je vlastně brání, jak nedávno poukázal Carter v textu pro The Washington Post.

"Navštívil jsem domy obou bratrů Castrových a několika dalších nejvyšších představitelů kubánského režimu a je naprosto zřejmé, že jejich životní podmínky embargem nijak neutrpěly. Mnohým kubánským rodinám je upřen přístup k dobrým příjmům, určitým potravinám, mobilům, internetu a základním svobodám, ale aspoň mají přístup k dobrému vzdělání a zdravotní péči, žijí v tropických podmínkách, kde je půda úrodná," napsal americký exprezident.

Stejně tak i severokorejská propaganda viní z tragické krize, v níž se KLDR potácí, Spojené státy, nikoli vlastní režim. Právě příklad Kuby a pokus administrativy amerického prezidenta Baracka Obamy o obnovení vzájemných vztahů jasně ukázal, že diplomacie vysmívaná pro svou bezzubost může být nakonec účinnější než ekonomický nátlak.

Budoucnost sankcí a zkušenosti z antiky

Skutečností ovšem je, že pokud společenská poptávka odmítá dialog s problematickou zemí a lační po ekonomickém krveprolití, těžko lze od politiků očekávat, že se rozhodnou pro kulatý stůl. Faktem také zůstává, že sankce proti KLDR byly uvaleny před více než 60 lety a svět se mezitím změnil, globalizoval.

Protiruské sankce se mohou stát prvním ekonomickým trestem, který by mohl mít alespoň nějaký účinek. Rusové si na západní potraviny přece jen stihli zvyknout, ruská výroba chybějící zboží zatím nahradit nedokáže.

Vše bude záležet na tom, nakolik silná je v zemi vládní propaganda, a zda mezinárodní společenství dokáže dlouhodobě udržet stejný postoj. Jeden z hlavních důvodů, proč ekonomické sankce zatím nebyly účinné, je jejich nedodržování všemi státy.

V každém případě lze takřka s jistotou očekávat, že éra ekonomických válek zatím přetrvá a lze jen doufat, že zůstane jen u nich. V historii se totiž najde případ, kdy sankce vyprovokovaly dlouholetý ozbrojený konflikt – jednou z příčin peloponéských válek byla obchodní blokáda Megary.