"Jde o tři české matky, které žily na území Norska," uvedl v České televizi Zdechovský. O jednom případu jeho tým informovala přímo Eva Michaláková, o dalším jeho norští spolupracovníci a o posledním se dozvěděli od jedné matky ze Švédska. "Zatím ale nemáme podrobnosti ověřené přímo v Norsku," upozornil. Není tak ani jasné, zda mají děti české občanství.

Jeden z případů je podle Zdechovského starý zhruba dva roky a je prakticky totožný s příběhem Michalákové. "Norské úřady postupovaly na základě smyšleného obvinění sousedky a Češka se několik měsíců domáhá toho, aby jí a jejímu partnerovi byly děti vydány zpět," popsal europoslanec s tím, že matka se ale o případu raději nechce bavit. Bojí se, že by jeho zveřejnění mohlo vést k tomu, že by děti už neviděla.

U jednoho z případů ale mají české úřady pochybnosti, odebrání totiž mohlo být oprávněné.

"Veškeré podrobnosti bychom měli mít do konce tohoto týdne, nejpozději začátkem toho příštího," řekl televizi Zdechovský.

Podle norského statistického úřadu v roce 2012 žilo u pěstounů nebo v ústavních zařízeních devět tisíc dětí. Problémy obdobné tomu Evy Michalákové řeší i matky z jiných zemí. Zdechovský proto chce téma vysokého počtu odebraných dětí v Norsku otevřít na půdě Evropského parlamentu.