V důsledku únorových protestů, ničivých záplav na jaře a období bez reforem během voleb, které dominovaly druhé polovině roku 2014, ekonomické problémy země dál narostly.

Sarajevský ekonom Zlatko Hurtič předpokládá, že Bosnu čeká horší rok. Předvídá další hubené období s jen minimálním růstem. Počítá přitom s jen malým oživením v Evropské unii, včetně zemí, na nichž je ekonomika Bosny nejvíce závislá.

"Nynější trendy nízké úrovně investic a rostoucí rozpočtové schodky vytvořily velkou nejistotu, pokud jde o roku 2015," řekl Hurtič serveru BalkanInsight. Obává se ještě větších ztrát pracovních míst a vyšší nezaměstnanosti.

"Když se vezme všechno v úvahu, měl by se očekávat další růst rozpočtových deficitů, zvlášť s ohledem na zprávy, že by se mohly opozdit devátá a desátá tranše úvěru MMF," míní Hurtić. "Můžeme čekat, že se opozdí i penze a sociální dávky," dodává.

"Jestli to půjde takhle dál, čeká nás katastrofa," upozorňuje politolog Srdjan Puhalo z Banja Luky. Varuje před novou vlnou protestů spojených s ekonomickými a sociálními problémy, ale tentokrát nejen v bosňácko-chorvatské federaci, jako tomu bylo loni, nýbrž i v Republice srbské.