Rose Marie Bentleyová, která se rozhodla věnovat po smrti své tělo k vědeckým účelům, totiž trpěla mimořádně vzácnou vrozenou vadou. Nazývá se situs inversus s levocardií, což znamená, že většinu nejdůležitějších orgánů měla v těle zrcadlově obrácených. Jde o mimořádně vzácnou mutaci a jen mezi pěti až třinácti procenty postižených se dožije více než pěti let.

Jenže to není všechno. Bentleyová kromě toho trpěla řadou dalších abnormalit, mimo jiné její pravá plíce měla místo tří pouze dva laloky a pravá síň jejího srdce byla dvakrát větší, než je běžné. Podle Camerona Walkera, odborného asistenta anatomie na Oregon Health and Science University, je pravděpodobnost, že se člověk s podobným postižením dožije dospělosti, zhruba jedna ku 50 milionům.

Nikdo si ničeho nevšiml

Možná ještě bizarnější na tom celém je, že za téměř sto let jejího života žádný z lékařů nezaznamenal, že by s tělem majitelky obchodu se zvířecími potřebami bylo něco v nepořádku. A to přesto, že prodělala několik operací. Pouze chirurg, který jí odstraňoval slepé střevo, do zprávy poznamenal, že bylo umístěno na atypickém místě. Stejně tak se o ničem podstatnějším nezmínil lékař, který jí bral žlučník.

Rose Marie se narodila v roce 1918 ve Waldportu, malém městečku v Portlandu, jako nejmladší ze čtyř dětí a jako malá mimo jiné přežila nákazu pravými neštovicemi. Kromě chronického pálení žáhy, které mělo zřejmě původ v neobvyklé anatomii jejího žaludku, se u ní zrcadlové otočení orgánů nijak negativně neprojevilo, řekla stanici CNN její dcera Ginger Robbinsová. "Nebyl žádný důvod myslet si, že je něco špatně. Byla vždycky velmi zdravá," uvedla Robbinsová.

Podle další z dcer Louise Alleeové se rodiče rozhodli svá těla po smrti darovat univerzitě poté, co otec narazil na báseň Roberta Testa. "Kdyby matka věděla, jakou pozornost vyvolá, určitě by se bavila," soudí Robbinsová.

Také všechny tři dcery se poté, co zjistily, jak bylo tělo jejich matky jedinečné, rozhodly svá těla věnovat pro vědecké účely.