(AKTUALIZOVÁNO, 16:12) Na pražské hlavní nádraží denně přijíždějí stovky Ukrajinců, kteří prchají před válkou. Někteří z nich byli na cestě několik dnů. Na mnohé čekají jejich příbuzní či blízcí, kteří už v ČR delší dobu žijí. O ty, kteří nemají kam jít, se snaží hned po příjezdu postarat desítky dobrovolníků z několika neziskových organizací. Samostatně pak na nádraží působí i jednotlivci z Ukrajiny, kteří žijí v Česku a chtějí se do pomoci svým krajanům zapojit. Zjistila na místě zpravodajka ČTK.

Členové jedné rodiny pocházející z Mykolajivu zpravodajce ČTK řekli, že jsou na cestě tři dny. „První den jsme utíkali pěšky směrem do Bohemky,“ uvedla jedna z žen. Poté si pronajali auto, které je převezlo do Lvova. Z Česka mezitím pro ně vyjela jejich neteř, která je po cestě doprovázela. S sebou si vzali jen menší batohy a tašky s vodou, dokumenty a věcmi pro děti. V Česku by chtěli zůstat, mají tu už příbuzné.

Stejným spojem dorazila i Nasťa z Užhorodu, která přijela se sestrou, otcem a čtyřmi malými dětmi. Na cestě byli pět dní. Novinářům řekla, že v ČR nemá žádné příbuzné a po skončení válečného konfliktu by se chtěli na Ukrajinu vrátit. V Praze zřejmě budou bydlet na ubytovně, dodala.

Lidé, kteří prchají z Ukrajiny, ale do Česka přijíždějí i pravidelnými linkovými spoji. Byl to případ Halyny, která pochází ze Lvova, ale pracovala v Maďarsku. Do Prahy tedy dorazila vlakem z Budapešti. ČTK řekla, že situace na západě Ukrajiny zatím není tak vážná jako v jiných částech země. „Ale nevíme, co bude dál,“ poznamenala. Na Ukrajině má syna, který už také míří do Česka. „Jsem ráda, že jsem tady, ještě když tu bude syn, tak budu ráda,“ uvedla. V Česku má matku, takže má kde bydlet. Až skončí válka, ráda by se ale vrátila zpět na Ukrajinu.

„Všichni naši dobrovolníci jsou rozmístěni všude po hlavním nádraží. Začíná to tím, že na peronech vyzvedávají přijíždějící z vlaků a směrují je do hlavní haly, kde máme stánek s dalšími informacemi a pomocí,“ řekl ČTK zástupce OPU Robert Netuka. Ve stánku lidem z Ukrajiny poskytují základní informace o vízech, zdravotním pojištění, jsou schopni jim zajistit i ubytování. Uprchlíci dostanou také zdarma SIM kartu a možnost pořídit si průkazové fotky. Z nádraží je dobrovolníci posílají do asistenčního centra, které je zatím v knihovně na Mariánském náměstí.

Dobrovolníci na hlavním nádraží fungují od víkendu, Netuka odhaduje, že za tu dobu tam dorazily jednotky tisíců uprchlíků. Od středy působí na místě nonstop. „Bohužel uprchlictví nemá své úřední hodiny, takže z toho důvodů to pokrýváme i přes noc,“ dodal Netuka.

Právě na to, že v prvních dnech nefungovala pomoc nonstop, si ČTK postěžoval Ukrajinec Ivan, který v Česku žije 25 let. V úterý přišel na nádraží a společně s kamarády od té doby postávají v hlavní hale s cedulkami v ukrajinštině a snaží se pomáhat svým krajanům. „Lidi potřebují informace, kde koupí lístek, ukázat číslo nástupiště... V úterý tu nebyla ani noha. Až dneska zřídili odpočívárnu v druhém patře,“ poznamenal kriticky.

(AKTUALIZOVÁNO, 12:34) V Česku vznikne síť škol pro uprchlíky z Ukrajiny, kde budou učit pedagogové z Ukrajiny v jejich rodném jazyce. Projekt Ukrajinské jednotřídky připravilo Velvyslanectví Ukrajiny ve spolupráci s Nadačním fondem Děti Ukrajiny a emeritním rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou za podpory ministerstva školství v ČR.

Podle ministra školství Petra Gazdíka počítá vláda v tuto chvíli s tím, že do ČR může přijít až půl milionu lidí z Ukrajiny. Situace se podle něj nyní bude měnit každým dnem. V současnosti jsou v Česku přibližně stovky ukrajinských dětí, které kvůli válce opustily svou zemi, odhadl. Ministerstvo podle něj počítá s tím, že některé děti z Ukrajiny se zařadí i rovnou od českých škol. Úřad jim dnes datovou schránkou rozeslal návod, jak mají ukrajinské žáky integrovat, uvedl.

„Projekt (ukrajinských jednotřídek) nepůjde ihned rozšířit na celé území, ale je to jeden ze směrů, který je pro děti velmi vhodný a dobrý,“ řekl Gazdík. Pro děti uprchlíků je podle něj důležité, aby se jim nyní bezprostředně po útěku z jejich země věnovali lidé, kteří hovoří jejich jazykem a kterým ony rozumí. Podobně se vyjádřil i ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis. Řada ukrajinských dětí má podle něj v důsledku války psychické problémy.

Podle Zimy by ukrajinské jednotřídky měly postupně vznikat především ve velkých městech a krajských městech, kde bude nejvíce uprchlíků z Ukrajiny. V Praze se otevře v pondělí první ukrajinská jednotřídka v 1. slovanském gymnáziu v Praze 1. Předpokládá, že do ní bude chodit asi 20 dětí, řekl. V Brně se pak otevřou jednotřídky pro Ukrajince ve dvou základních školách, a to ZŠ Cacoviská a ZŠ Údolní. Zima doplnil, že zástupci projektu jsou v kontaktu s odborníky z pedagogických fakult, školami i krajskými úřady a předpokládají, že počet otevřených jednotřídek postupně poroste.

„Máme zajištěný transport učebních textů ze západní Ukrajiny,“ uvedl. Vznikají podle něj kromě toho i učební materiály v ukrajinštině v Česku. Předpokládá rovněž, že ve školách se dětem uprchlíků dostane psychologická pomoc.

Ministr vnitra Vít Rakušan ve středu uvedl, že do Česka nyní přichází asi 5000 uprchlíků denně, celkově jich ve středu bylo mezi 20 000 a 30 000. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Ukrajiny uprchlo za týden od začátku ruské invaze už více než milion lidí, a jde tak co do rychlosti o bezprecedentní exodus v tomto století.

(10:40, původní zpráva) Ve středu se na cizinecké policii či v asistenčních centrech ohlásilo 10 731 lidí prchajících před válkou na Ukrajině. Na dotaz ČTK to dnes sdělila mluvčí cizinecké policie Renata Grecmanová. Od začátku ruské invaze do země se v Česku zatím zaregistrovalo 24 708 lidí.

„Za včerejší den si ohlašovací povinnost splnilo celkem 10 731 cizinců. Cizinci se hlásí jak na místně příslušných odborech cizinecké policie, tak i v Asistenčních centrech pomoci,“ uvedla Grecmanová.

Na cizinecké policii se příchozí lidé musí registrovat do tří dnů po příjezdu. Pokud bydlí v nějakém zařízení, nahlásí je ubytovatel. Poté mají lidé 90 dnů na vyřízení víza, o které mohou žádat na pracovištích azylové a migrační politiky po celém Česku.

Lidé z Ukrajiny mají nárok na speciální dlouhodobé vízum, díky kterému budou automaticky zařazeni do systému veřejného zdravotního pojištění, mohou si s ním také vyřídit povolení k zaměstnání.

Asistenční centra, která vznikají v Praze i v dalších krajích, mají podle ministerstva vnitra řešit kromě registrace a zdravotních prohlídek nově příchozích také ubytování, logistiku, humanitární pomoc či dopravu.

V hlavním městě mohou lidé využít služeb centra v budově Městské knihovny na Mariánském náměstí, v Brně funguje centrum na Výstavišti. Seznam všech asistenčních center je k dispozici na webových stránkách ministerstva vnitra.