(AKTUALIZOVÁNO, 22:38) Zástupci Ruska a Ukrajiny budou za pokračujících bojů ve čtvrtek jednat mimo jiné prý také o možnostech příměří. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov řekl, že Moskva jednání s Ukrajinou nepodmiňuje kapitulací, ačkoliv dosud požadovala, aby Ukrajinci složili zbraně. Relativizoval rovněž otázku „demilitarizace“ Ukrajiny, kterou Kreml dříve uváděl jako důvod pro vpád do sousední země. Ruský postup na Ukrajině podle expertů nejde zcela podle plánů Moskvy, panují obavy z eskalace násilností. V ukrajinských městech dál zní sirény i výbuchy a rostou tak počty civilních obětí.

Rusko podle Lavrova trvá na demilitarizaci Ukrajiny, přičemž je podle něj třeba určit konkrétní typy útočných zbraní, které na Ukrajině nebudou nikdy rozmístěny. Moskva už podle něj rovněž nebude požadovat kapitulaci, ale navrhuje prý dohodu, která zajistí zákonná práva všem národům země, řekl Lavrov v rozhovoru se stanicí Al-Džazíra. Moskva původně rozhovory podmiňovala požadavkem, aby ukrajinská strana nejprve složila zbraně.

Rusko dnes připustilo, že od začátku bojů na Ukrajině zemřelo téměř 500 jeho vojáků a bezmála 1600 jich utrpělo zranění. Vojenský poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč nedlouho po oznámení Moskvy prohlásil, že od začátku bojů zemřelo už 7000 ruských vojáků a další stovky upadly do zajetí. Vysoký činitel Pentagonu varoval, že k prohlášením Moskvy o ruských ztrátách je nutné přistupovat s „výjimečným skepticismem“. Údaje o mrtvých a zraněných vojácích nelze nezávisle ověřit z jiných zdrojů.

Arestovyč dnes uvedl, že se Ukrajině podařilo zastavit pohyb ruských vojsk ve směru na Černihiv a Sumy. Na severozápadě Kyjeva ruské jednotky nadále soustřeďují síly k další ofenzivě proti metropoli, podle USA Rusko stále intenzivněji město ostřeluje raketami a dělostřelectvem. Stále však stojí vojenský konvoj dlouhý desítky kilometrů, který na město míří ze severu. Důvodem jsou nejspíš přetrvávající problémy s logistikou.

Ruské jednotky pokračují v útoku na strategická přístavní města Cherson a Mariupol. Cherson prohlásila dnes za dobytý ruská armáda, ukrajinské úřady to však záhy popřely a řekly, že je pouze Rusy obklíčen. Starosta města pak večer naznačil, že padlo do rukou ruských sil, informaci však rovněž nelze ověřit.

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes svolal na 10. a 11. března evropské státníky k jednání o „nové etapě“ evropské obrany. Francie se podle něj vzhledem k agresi Moskvy musí odpoutat od energetické závislosti na Rusku a více investovat do vlastní energetiky a obrany.

Rusko v izolaci

Rusko se kvůli svým činům ocitá ve stále větší mezinárodní izolaci a čelí stupňujícím se sankcím, které na něj uvalují především západní státy. Mimořádná schůze Valného shromáždění OSN dnes velkou většinou přijala rezoluci ostře odsuzující jednání Moskvy a vyzvala ji k okamžitému ukončení bojů a stažení vojsk.

Spojené státy oznámily dodatečné sankce na Rusko a Bělorusko, jejichž terčem jsou subjekty podporující ruskou a běloruskou armádu a subjekty v ruském obranném sektoru. Na Bělorusko kvůli jeho roli v invazi uvalí postihy také EU, dotknou se 70 procent veškerého běloruského vývozu do EU. Na sankční seznam přibylo rovněž 22 tamních armádních velitelů či dalších lidí podílejících se na ruské invazi na Ukrajinu. V posledních dnech panují obavy, že se běloruské jednotky brzy přidají k ruské invazi. Vláda ČR dnes rozhodla o zastavení vydávání víz běloruským občanům s výjimkou humanitárních případů.

USA plánují podle agentury Reuters v příštích dnech zpřísnit sankce na ruské oligarchy, prezident Joe Biden dnes rovněž nevyloučil, že by postihy mohly začít mířit i na ruský energetický sektor. Tomu se dosud sankce vyhýbaly kvůli obavám z dalšího nárůstu cen energií.

Na Ukrajinu podle tamních úřadů míří více než tisícovka cizinců ze 16 zemí, aby se připojili k nově vytvořené mezinárodní legii. Bojovat tam chtějí také někteří Češi, kteří tak ale nyní mohou učinit legálně pouze v případě udělení výjimky od prezidenta republiky.

(AKTUALIZOVÁNO, 19:25) Ukrajinské ministerstvo obrany tvrdí, že se podařilo získat plány, dokumenty a mapy ruské invaze Ukrajiny, které byly schválené už 18. ledna.

Ukrainian Defense Ministry claims to have discovered documents maps and plans for the #Russian invasion of #Ukraine, approved back in January (January 18) pic.twitter.com/dmrd5uGSWg

— Michael A. Horowitz (@michaelh992) March 2, 2022

(AKTUALIZOVÁNO, 18:52) Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu zemřelo více než 2000 ukrajinských civilistů. S odvoláním na ukrajinské záchranné složky o tom informovala agentura Interfax-Ukrajina. Zničeny byly stovky obytných budov, nemocnice i infrastruktura, uvedly úřady v prohlášení. Ruské jednotky sousední zemi napadly minulý čtvrtek.

„Za sedm dní války Rusko zničilo stovky objektů dopravní infrastruktury, obytných budov, nemocnic a školek. Za tuto dobu již zahynulo přes 2000 Ukrajinců, nepočítaje naše obránce,“ uvedly záchranné složky.

„Každou hodinu umírají děti, ženy a obranné síly,“ píše se v prohlášení.

Vyšší počty obětí z řad civilistů v posledních dnech hlásila větší ukrajinská města včetně metropole Kyjev nebo Charkova na východě Ukrajiny.

(AKTUALIZOVÁNO, 18:45) Valné shromáždění OSN dnes přijalo rezoluci, kterou odsuzuje ruskou invazi na Ukrajině.

UN General Assembly adopted a resolution condemning Russia's invasion of Ukraine. Look at those who voted against. All the usual suspects #StopRussia pic.twitter.com/lmDYrSTg0L

— UkraineWorld (@ukraine_world) March 2, 2022

(AKTUALIZOVÁNO, 17:10) Kreml navrhuje trest vězení za „šíření fake news o válce“. Podle nového zákona by za psaní o válce mezi Ruskem a Ukrajinou hrozilo až 15 let vězení. Parlament podle agentury Reuters možná stihne návrh zákona projednat ještě tento týden.

⚡️Russian parliament proposes imprisonment for spreading “fake news” about the war.

Writing about Russia’s war against Ukraine can lead to up to 15 years in prison.

— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 2, 2022

(AKTUALIZOVÁNO, 17:08) Ukrajina požaduje, aby se přezkoumalo právo Ruska na křeslo v Radě bezpečnosti OSN.

Ukraine wants review of Russia's right to UN Security Council seat, says foreign minister https://t.co/7GWN0t5KA9 pic.twitter.com/0CkewpHL3q

— Reuters (@Reuters) March 2, 2022

(AKTUALIZOVÁNO, 15:59) Příspěvek na twitteru ukazuje muže, který byl málem zasažen při ostřelování během toho, co natáčel video.

❗️❗️A rocket hit a residential building while a volunteer was recording a video pic.twitter.com/dY7fyEmc2a

— NEXTA (@nexta_tv) March 2, 2022

(AKTUALIZOVÁNO, 15:56) Evropská komise navrhuje dočasnou ochranu pro lidi prchající před válkou na Ukrajině. Dostanou povolení k pobytu a budou mít přístup ke vzdělání a na trh práce.

"The European Commission is proposing...temporary protection" for people fleeing the war in Ukraine, "meaning that they will be given a residence permit, and they will have access to education and to the labor market." https://t.co/w89P4prCZs pic.twitter.com/e2iyKcUQ0h

— Kenneth Roth (@KenRoth) March 2, 2022

(AKTUALIZOVÁNO, 14:44) Bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, který byl po rozsáhlých demonstracích v roce 2014 svržen a uchýlil se do Ruska, je nyní údajně v Minsku. Kreml jej prý chce prohlásit za ukrajinského prezidenta, uvedl dnes list Ukrajinska pravda s odvoláním na nejmenovaného příslušníka ukrajinské rozvědky.

„Podle jednoho scénáře se ho tam (v Minsku) pokusí prohlásit za ukrajinského prezidenta,“ řekl o Janukovyčovi zdroj z tajné služby.

Získané informace podle deníku svědčí o tom, že se Kreml chystá na informační či dezinformační operaci, možná se pokusí o exprezidentův návrat na Ukrajinu, anebo v nejbližší době vydá v Janukovyčově jménu výzvu adresovanou ukrajinskému lidu.

Moskva označuje Janukovyčovo svržení za „státní převrat“. Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že cílem nynější vojenské operace není okupace sousední země, ale její demilitarizace a „očista od nacistů“.

(AKTUALIZOVÁNO, 14:43) Ruské ostřelování zničilo budovu školy v Charkově.

The shell hit the #Kharkiv school. pic.twitter.com/2IUh4cSlyX

— NEXTA (@nexta_tv) March 2, 2022

(AKTUALIZOVÁNO, 13:05) Porodnice v Žitomíru na severozápadě Ukrajiny byla zasažená ruskou bombou.

Zhytomyr-based maternity hospital was severely hit by Russian bomb. Video - @MFA_Ukraine pic.twitter.com/3rTqNHwWYT

— UkraineWorld (@ukraine_world) March 2, 2022

(AKTUALIZOVÁNO, 11:52) Státy Evropské unie se shodly na sankcích proti Bělorusku za jeho podíl na ruské invazi na Ukrajinu. Oznámilo to francouzské předsednictví EU. Postihy mají dále omezit běloruský export, který již zasáhly předchozí unijní sankce vůči režimu autoritářského vládce Alexandra Lukašenka. Na sankční seznam přibyly více než dvě desítky osob, zejména armádních velitelů či dalších lidí podílejících se na invazi na Ukrjainu. Opatření míří také na bankovní sektor.

Prezidenti a premiéři EU minulý čtvrtek dali diplomatům za úkol připravit nové sankce kvůli tomu, že Bělorusko umožňuje ze svého území ruským silám útočit na Ukrajinu, zejména na metropoli Kyjev. Velvyslanci členských zemí dnes schválili balík postihů, který má připravit běloruský režim o finanční zdroje.

Podle francouzského předsednictví jsou sankce zaměřeny také na dřevařský a ocelářský průmysl či vývoz potaše, který je pro Bělorusko klíčovou exportní surovinou.

(AKTUALIZOVÁNO, 11:38) Každý nový den není jen další datum v kalendáři, ale příležitost znovu ukázat okupantům, že na Ukrajině je čeká jen smrt a hanba, píše se na oficiálním účtu Generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny.

Кожен новий день – не просто ще одна дата в календарі, а можливість вкотре показати окупантам, що в Україні на них чекають лише смерть і ганьба.https://t.co/IqZS8hvaQ6 pic.twitter.com/i26D1rZlPq

— Генеральний штаб ЗСУ (@GeneralStaffUA) March 2, 2022

(AKTUALIZOVÁNO, 11:27) Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tvrdí, že pokud by mělo dojít ke třetí světové válce, zahrnovala by jaderné zbraně a byla by ničivá, uvedla agentura RIA.

Lavrov také řekl, že Rusko, které minulý týden zahájilo to, co nazývá speciální vojenskou operací proti Ukrajině, by čelilo „skutečnému nebezpečí“, kdyby Kyjev získal jaderné zbraně.

RUSSIA'S LAVROV SAYS THIRD WORLD WAR WOULD BE NUCLEAR AND DESTRUCTIVE - RIA

— *Walter Bloomberg (@DeItaone) March 2, 2022

(AKTUALIZOVÁNO, 11:25) Silnici do města Energodar, kde se nachází největší evropská jaderná elektrárna, blokují ukrajinští civilisté ve snaze zastavit postup ruské armády.

VIDEO: The road into the town of Energodar which contains Europe's largest nuclear power plant is blocked by Ukrainian civilians in an attempt to stop the Russian advance. pic.twitter.com/V2k8q94UHd

— Conflict News (@Conflicts) March 2, 2022

(10:08, původní zpráva) O ostřelování Charkova informoval na facebooku šéf místní oblastní správy, Oleh Siněhubov. Úřady následně uvedly, že raketami bylo zasažené centrum druhého největšího ukrajinského města, a to včetně obytných domů a budovy regionální správy.

Podle informací ukrajinské agentury Unian ruská raketa dopadla na budovu policejního velitelství v Charkově. Hasiči se dlouho snažili požár uhasit, hořela i místní univerzita a další obytné budovy.

Podle médií i ukrajinské armády v Charkově v noci přistáli ruští výsadkáři a zaútočili na jednu z vojenských nemocnic. Ruští vojáci obsadili také Cherson na jihu Ukrajiny, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Chersonská správa poté uvedla, že město zcela obklíčily ruské jednotky.

O město Cherson se poslední dva dny vedly boje. Podle starosty se ruští vojáci v noci na dnešek zmocnili nádraží a přístavu. Pokud by Cherson skutečně padl, jednalo by se o největší Moskvou dobyté město od počátku ruské invaze na Ukrajinu, uvádí BBC.

One of the buildings of Kharkiv university on fire, hit by Russian missile. One of the first universities in Russian empire, officially founded in 1805. I interviewed a pro-Russian academic here in 2014. Putin is now destroying “Russian world” he is claiming to protect. pic.twitter.com/EvavU2L5SI

— Leonid Ragozin (@leonidragozin) March 2, 2022

Nejméně dva lidé zemřeli při leteckém úderu v úterý večer v Žytomyru západně od Kyjeva, uvedla ukrajinská státní služba pro mimořádné události. Podle poradce ukrajinského ministerstva vnitra Antona Heraščenka byl úder proveden z běloruského území řízenou střelou Kalibr a vyžádal si čtyři oběti.

„Záchranáři se snaží pomoci těm, komu je ještě možné pomoci,“ informoval Heraščenko. Mezi oběťmi bylo podle něj i dítě. Úder měl cílit na vojenskou základnu, ale zasáhl i obytné domy.

Záchranáři prohledávají sutiny zasažených domů, pod nimiž jsou nejspíše přeživší. Zasaženo bylo deset domů, z nichž tři začaly hořet. Poškozena byla i budova místní nemocnice.