Memorandum o vytvoření česko-ruského fóra podepsali loni na podzim ředitel českého Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl a rektor Moskevského státního ústavu mezinárodních vztahů (MGIMO) Anatolij Torkunov.

Proti myšlence dialogu s Moskvou ihned vystoupili někteří bývalí diplomaté a experti. Podepsali otevřený dopis, v němž ještě v listopadu varovali dosluhujícího ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, aby vznik fóra pozastavil, protože pode nich může být zneužito jako propagandistický nástroj pro zájmy Ruské federace, třeba k výzvám ke zrušení unijních sankcí.

Praha zpátečku nedala. I navzdory nepříjemné aféře s mimořádně kontroverzním ruským článkem o srpnu 1968, která poznamenala Zemanovu cestu po Rusku. První zasedání fóra se uskuteční letos v květnu v Praze.

Kdo chce koho ovlivnit

Obavy, že by fórum otevřelo dezinformační bránu pro Rusy, jsou spíš přitažené za vlasy. Ve skutečnosti překonává jednorozměrné pojetí česko-ruských vztahů vyjádřené preferováním ekonomické diplomacie. Právě důraz na byznys a zanedbávání ostatních rovin, především té politické, dlouhodobě kritizují někteří signatáři dopisu.

"Současná situace je taková, že na bilaterální rovině existuje pouze minimum standardních formátů: konzultace teritoriálních odborů MZV, mezirezortní konzultace a pracovní skupiny. Na vyšší úrovni dochází jen k setkávání náměstků ministrů zahraničí. Platforma pro setkávání nestátních aktérů je například pravidelné jednání komise historiků a archivářů, která jsou zaměřena na ryze odborná témata. A navíc efektivita takového setkávání, nezaštítěné 'oficiální strukturou', je nízká," popisuje pro Tiscali.cz stav česko-ruských oficiálních kontaktů důvěrný zdroj, který má blízko k zahraniční agendě Hradu.

Podle jeho slov je cílem fóra kontakt mezi lidmi a výměna názorů. Má být také příležitostí k prosazení ofenzivních českých témat. "Fórum zčásti pragmaticky bereme i jako impuls k práci na národní pozici vůči Rusku, definici národního zájmu a příležitost k jeho konkretizaci," dodává.

Myšlenka navázat s Ruskem dialog mimo politickou sféru existuje dlouho. Poprvé se objevila na začátku tohoto desetiletí. Kvůli celkovému ochlazení vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem po anexi Krymu a východoukrajinském konfliktu z toho nakonec sešlo. Nový impulz dostala loni po setkání Miloše Zemana a Vladimira Putina v Číně.

"První nápad na založení fóra vznikl někdy v roce 2011. Poté ta idea usnula. Před časem se opět probudila, ale nikoli proto, že by ji resuscitovali Rusové ve snaze získat nějaký nástroj. Oživili jsme ji my. My jsme ji navrhli ruské straně, a ta souhlasila," vysvětluje hradní zdroj.

Dialog s Rusy stojí za zkoušku

Otázkou zůstává, jestli je vůbec možné s Ruskem vést dialog a prosazovat českou pozici. Ruští politici jsou pověstní svým tvrdým vyjednáváním s nízkým citem pro kompromis, zejména pokud jde o partnera z nižší "váhové kategorie". Tvrdým oříškem může být i dialog s ruskými experty. Hrad by to ale rád zkusil.

"Domníváme se, že vždy je lepší dialog, než absence kontaktů. To je východisko, s nímž někdo může nesouhlasit. Ovšem ještě jsem neslyšel dobrý důvod, proč je lepší s lidmi nemluvit, než mluvit. Rusko ale zkrátka je důležitý partner, k němuž se nějak postavit musíme. Dosavadní zkušenost možná říká, že 'vliv Západu' není v Rusku mimo sféru obchodu tak silný, jak bychom možná bývali čekali. Ale nic jiného než postupný dialog s opinion-makery, angažovanými lidmi a koneckonců i s politiky sblížení pozic nepřinese. Dialog samozřejmě musí mít širší kontext včetně politiky deterrence, ale samotný silový přístup k výsledku, o nějž bychom měli stát, nikdy nepovede. Opakuji ale, že fórum, tedy dialog, musí být součástí širší definované politiky vůči Rusku," myslí si zdroj Tiscali.cz.

Jak to vidí Rusové

Na okraji Moskvy před vchodem do budovy Moskevského státního ústavu mezinárodních vztahů vlaje v nepříjemném větru několik vlajek. Mezi nimi i vlajka Evropské unie. V suterénu univerzity pro budoucí diplomaty má kancelář Jevgenij Kožochin. 

Prorektor MGIMO a uznávaný specialista, který se mimo jiné podílel na osvobození pozorovatelů OBSE ve východoukrajinském Slavjansku na jaře 2014, byl pověřen koordinací příprav Česko-ruského diskuzního fóra.

"Myslím, že se fórum nebude zabývat minulostí, spíš se bude snažit pochopit, co je před námi. Bude se víc věnovat budoucnosti," říká v rozhovoru pro Tiscali.cz Kožochin.

Podle jeho názoru je fórum nepolitická platforma určená pro komunikaci ruské a české společnosti. Vidí ho spíš jako mezinárodní brainstorming.

"Fórum se nebude soustřeďovat na vztahy dvou států, ale na společnost. Naše práce nebude zaměřena pouze na to, jak spolupracují, ale i jejich vývoj. Jak se vyvíjí česká společnost a jak ruská, problémy vývoje a jak je řešit," míní ruský expert.

Čechy strašit nechceme

Na prvním zasedání fóra by Rusové rádi diskutovali o vzdělávání, konkrétně jak čelí výzvám spojených se čtvrtou průmyslovou revolucí, tedy digitalizací.

Kožochin se brání spekulacím, že platforma má sloužit k prosazování ruského vlivu nebo šíření nepravdivých informací české společnosti. Češi se prý nemusí ničeho obávat, ruští experti jsou připraveni věcně argumentovat.

"Ano, budeme se samozřejmě snažit vysvětlit ruský pohled. A jaký jiný?  Automaticky to neznamená, že budeme šířit nějaké fake news. Například, pokud bychom šířili nějaké fejky v oblasti vzdělávání, tak to bychom museli být zvrácení idioti. Ne, budeme argumentovat s pomocí faktů, ačkoliv nemusí být vždy příjemné," říká prorektor ruské univerzity.

Expert zdůrazňuje, že nemůže přímo zasahovat do mezistátních vztahů. „Možná, že naše fórum pomůže politikům k vzájemnému pochopení, ale fórum je zaměřeno na občanskou společnost,“ uzavírá Jevgenij Kožochin.