Buď bude do poloviny října dohoda o volném obchodu, anebo Británie opustí Evropskou unii bez dohody. Tak by se dal shrnout nynější postoj Borise Johnsona. Britský premiér dal kromě toho na srozuměnou, že pro případ krachu jednání připravuje Británie zákon o vnitřním trhu, který jí de facto umožní ignorovat části závazné brexitové dohody uzavřené loni na podzim. To se týká především hospodářské konkurence a celního režimu v Severním Irsku.

Podle návrhu zákona by nebyly zavedeny kontroly na zboží mezi Severním Irskem a zbytkem Británie a britská vláda by měla výlučné pravomoci v otázkách státní podpory firem. Na protest proti tomuto návrhu zákona v úterý rezignoval předseda legislativní rady britské vlády Jonathan Jones a postup Londýna kritizovali nejen unijní představitelé, ale i britská expremiérka Theresa Mayová. "Jak vláda může ujistit budoucí mezinárodní partnery, že se dá Spojenému království důvěřovat, že bude dodržovat své právní závazky vyplývající z dohod, které podepíše?" uvedla Johnsonova předchůdkyně.

Británie v lednu oficiálně vystoupila z EU a od té doby se složitě jedná o podobě budoucího partnerství. Kompromis se hledá obtížně, obě strany se nemohou dohodnout například právě ohledně pravidel hospodářské soutěže či přístupu unijních rybářů do britských vod. Přechodné období skončí v prosinci, do té doby se Británie dál řídí unijním právem.

V případě britského ministerského předsedy Johnsona člověk nikdy neví a těžko lze předpokládat, že by to celé bylo pouhé divadlo a že v poslední chvíli nakonec přece jen ustoupí. Fanatičtí stoupenci brexitu v řadách konzervativců a mezi voliči už prakticky nejsou schopni vnímat realitu a zřejmě věří, že se podaří obnovit konstelaci, jaká panovala v 19. století. Tehdy musel celý svět více či méně skákat tak, jak Británie pískala. Ty časy jsou ale pryč. EU by se neměla nechat vydírat.