Letos stát posílá zdravotním pojišťovnám za své pojištěnce 920 korun na osobu měsíčně. Příští rok vzroste příspěvek nařízením vlády o 49 korun. V dalších dvou letech zajistí zvýšení částky nynější novela. V roce 2019 bude příspěvek představovat 1018 korun, o rok později 1067 korun.

Celkem by měly zdravotní pojišťovny dostat příští rok od státu za jeho pojištěnce podle důvodové zprávy 69,3 miliardy korun, o rok později 72,8 miliardy korun a v následujícím roce 76,4 miliardy korun. Předpokládá se, že stát bude platit zdravotní pojištění za 5,96 milionu obyvatel, což je zhruba stejně jako nyní.

Stát nově bude  platit zdravotní pojištění také za lidi, kteří mají nařízenu ústavní léčbu. Nyní hradí zdravotní pojištění například za děti, důchodce, nezaměstnané a za vězně.

Celkové příjmy zdravotního systému by měly letos dosáhnout 276,6 miliardy korun. Výdaje by měly být asi o 23,5 milionu nižší.

Důchodci a děti zaplatí méně za léky

Důchodci a děti budou mít také nižší limity pro doplatky za léky. Roční hranice pro děti do 18 let a seniory od 65 let se od ledna sníží z 2500 na 1000 korun, u důchodců nad 70 let na 500 korun. Při překročení limitu vracejí zdravotní pojišťovny pacientům peníze, které za léky zaplatili navíc.

Předloha má podle ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD) snížit spoluúčast sociálně citlivějších skupin obyvatel. Vyjde zhruba na 440 milionů korun ročně. Ludvík podotkl, že ministerstvo s těmito náklady počítalo. 

Senátoři Jan Horník (STAN) a Daniela Filipiová (ODS) nicméně varovali před náklady, které si novela vyžádá.  "Je neuvěřitelné, jakým způsobem zatěžujeme státní rozpočet," řekla Filipiová. Ludvík ale poukazoval na to, že vzhledem k výši nynějších příjmů obyvatel nevidí prostor pro zvyšování spoluúčasti pacientů.

Senátoři debatovali o očkování 

Debata se v horní komoře vedla zejména o sněmovní úpravě, která dává ministerstvu zdravotnictví zmocnění ke schvalování hrazených očkovacích látek na základě doporučení Národní imunizační komise. Ústavně-právní výbor navrhoval pasáž vypustit pro konflikt s ústavou, protože neobsahuje podmínky pro výběr očkovacích látek.

Ludvík poznamenal, že úprava navrhovaná výborem bude součástí novely, kterou chystá ministerstvo zdravotnictví v souvislosti s verdiktem Ústavního soudu, jenž zrušil části zákona o hrazení zdravotnických pomůcek pojišťovnami. Senát předlohu schválil podle návrhu zdravotnického výboru hlasy 39 ze 69 přítomných členů, šest senátorů bylo proti. O návrhu ústavně-právního výboru už horní komora nehlasovala.

Sněmovna v rámci vládní předlohy upravila i hrazené očkování seniorů proti pneumokokům a dětí proti papilomavirům. U očkování proti pneumokokům se dostanou na stejnou úroveň oba druhy vakcín využívaných lékaři. Nyní mohou mít senioři bez doplatku jeden druh vakcíny. Pokud chtějí druhý, šetrnější, musejí podle důvodové zprávy doplatit zhruba tisícikorunu. Hrazené očkování proti papilomavirům budou mít i chlapci, nyní je mají placené jen dívky.

V dolní komoře se do normy dostala také změna v hrazení zubních výplní, když bude v Evropské unii platit úplný zákaz použití amalgámu u dětí a těhotných a kojících žen. V jejich případě budou pojišťovny hradit výplň ze skloionomerního cementu.

Novela po sněmovních úpravách rozšíří pravomoci praktických lékařů při předepisování léků. Nyní musejí i v případě některých běžných léků posílat pacienty ke specialistům. Praktický lékař sice lék předepsat smí, není ale nárok na úhradu z pojištění. Do zákona o zdravotních službách se zase dostane novelou hospice, významné praktické dopady se ale neočekávají.

Prošlo i ošetřovatelské volno 

Senátoři odsouhlasili také to, aby lidé dostali možnost čerpat až tříměsíční placené ošetřovatelské volno na péči o vážně nemocné příbuzné. Z nemocenského pojištění by tito lidé dostávali ošetřovné v podobě 60 procent základu svého příjmu.

Ošetřovatelské volno bude podle předlohy podmíněno souhlasem zaměstnavatele. Nesouhlas s jeho poskytnutím bude moci ale zaměstnanci dát pouze v případě vážných provozních důvodů.

Zavedení nové dávky kritizovala Hospodářská komora, podle níž zatíží zaměstnavatele a může ochromit výrobu v některých provozech. Komora očekává také to, že někteří lidé budou ošetřovatelskou zneužívat.