Na okraji naší sluneční soustavy se znovu objevil tajemný mezihvězdný objekt, který už několik měsíců dráždí představivost vědců i veřejnosti. 3I/ATLAS – tak zní jeho oficiální označení – se nyní opět přibližuje ke Slunci, a podle odhadů může právě v těchto dnech odhalit svou skutečnou povahu. Je to jen další exotická kometa z cizí hvězdné soustavy, nebo snad sonda od inteligentní civilizace, která nás tiše pozoruje?

Historie 3I/ATLAS sahá do první poloviny roku 2025, kdy jej poprvé zachytil systém automatických teleskopů ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) na Havaji. Už tehdy astronomové zbystřili – objekt se pohyboval neobvyklou rychlostí a po dráze, která nenasvědčovala, že by šlo o běžné těleso naší soustavy. Jeho tvar, odrazivost a změny v chování se vymykaly všemu, co do té doby znali.

Zpočátku se vědci domnívali, že jde o kometu podobnou těm, které k nám přilétají z Oortova oblaku, avšak další pozorování začala ukazovat zvláštnosti: 3I/ATLAS měla atypicky krátkou komu, zvláštní změny v odrazu světla a dokonce jakýsi anti-ocas – proud částic směřující opačným směrem, tedy ke Slunci. Tento jev, pozorovaný v červenci a srpnu 2025, se astronomům nepodařilo uspokojivě vysvětlit.

Když se věda mění v záhadu

Harvardský teoretický fyzik Avi Loeb, známý svými odvážnými hypotézami, varoval, že 3I/ATLAS nemusí být přirozeného původu. Podle něj by mohlo jít o mimozemskou mateřskou loď nebo sondu, která provádí řízený manévr v blízkosti Slunce. Loeb tvrdí, že objekt se mohl záměrně ukrýt v tzv. slepé zóně, kde je ze Země jen obtížně pozorovatelný, aby mohl změnit směr nebo vypustit menší průzkumné sondy.

Vědec poukazuje i na možnost, že 3I/ATLAS využívá takzvaný Oberthův efekt – fyzikální princip, podle kterého je pro kosmickou loď nejefektivnější zrychlit právě ve chvíli, kdy se nachází nejblíže masivnímu tělesu, tedy v tomto případě Slunci. Pokud by objekt skutečně měnil rychlost podle tohoto principu, mohlo by to naznačovat přítomnost pohonu – a tedy řízené činnosti.

Záhadný objekt 3I/ATLASzdroj: Profimedia.cz

Astronomové přitom v posledních týdnech pozorovali u 3I/ATLAS výraznou změnu směru ohonu. Z původního anti-ocasu směřujícího ke Slunci se stal klasický ohon mířící pryč. Nordický optický teleskop na Kanárských ostrovech potvrdil, že během září došlo k úplnému přepólování směru, což by mohlo být vysvětleno reakcí prachových a ledových částic na zvýšenou teplotu. Ovšem Loeb upozorňuje, že kometa přitom ztratila jen minimum hmoty, což odporuje běžné fyzice.

Kometa z cizí soustavy, nebo umělý artefakt?

Záhada se ještě prohloubila, když spektroskopická měření ukázala přítomnost niklu v plynném stavu – bez železa. Na Zemi se nikl v této podobě objevuje pouze u průmyslových slitin, které používáme při výrobě kosmických plavidel. Navíc teploty v okolí 3I/ATLAS nejsou dostatečně vysoké, aby mohly nikl uvolnit přirozenou cestou. Loeb to považuje za klíčový argument: „Nikdo nechápe, jak by mohl být nikl uvolněn do plynné formy. Teplota na to nestačí. Je to záhada, která by mohla znamenat, že jde o umělý materiál.“

V průběhu října 2025 ztratil objekt podle odhadů asi dva miliony tun hmoty – jen nepatrný zlomek z celkové hmotnosti, která se pohybuje okolo 33 miliard tun. Vzhledem k těmto údajům se Loeb domnívá, že 3I/ATLAS má pevnou strukturu a možná i kovový povrch.

Skeptičtí astronomové však zůstávají opatrní. Rakouský pozorovatel Michael Jäger připomíná, že objekt si zachovává stabilní dráhu i rychlost, což by u řízeného plavidla nebylo obvyklé. „I když má 3I/ATLAS několik neobvyklých vlastností, stále se zdá, že pozorujeme přirozenou kometu,“ uvedl. Zároveň upozorňuje, že případný rozpad objektu po průchodu Sluncem by nebyl ničím mimořádným. „Rozštěpení komet vídáme často, naposledy třeba u komety 240P/NEAT,“ dodal Jäger.

Poslední okamžiky před odhalením

3I/ATLAS je nyní ve fázi perihélia – nejbližšího bodu své dráhy ke Slunci. Právě v těchto dnech se rozhodne, zda půjde o další z přírodních zázraků vesmíru, nebo o první důkaz existence mimozemské technologie. Pokud se po vynoření ze slunečního zákrytu ukáže, že objekt změnil rychlost, dráhu či tvar, bude to pro Loeba jasný signál, že je řízen inteligencí.

Ať už je pravda jakákoli, 3I/ATLAS připomíná, že naše místo ve vesmíru zdaleka není samozřejmé. Možná právě teď míjí Zemi vesmírný poutník, který k nám přiletěl z hlubin jiné galaxie – nebo se po miliony let vrací, aby znovu prozkoumal planetu, která teprve začíná chápat, že ve vesmíru možná není sama.