Myšlenka, že internet – základní nervová soustava moderní civilizace – úplně zmizí během jediné vteřiny, působí jako námět katastrofického filmu. Jenže tento scénář by byl mnohem horší než jakákoli fikce. Neexistuje žádné centrální tlačítko, kterým by šlo globální síť restartovat. Jakmile se její klíčové uzly zhroutí, neexistuje cesta zpět. Katastrofa by přišla bez varování. V minutě, kdy by spojení zhaslo, by kolabovaly miliardy zařízení. Lidé by mezitím v panice mačkali nefunkční tlačítka na telefonech, zatímco by se světová ekonomika zastavovala s ohlušujícím rachotem.

První hodiny by byly čistý chaos. Facebook a Google by během večera přišly o stovky milionů liber, ale to by byla jen špička ledovce. Banky, které spoléhají na cloudová úložiště propojená přes internet, by nedokázaly ověřit transakce. Platební karty by přestaly fungovat. Pevné linky, mobilní sítě i datové spoje – všechno by najednou utichlo.

Moderní elektrické sítě, které používají internet ke koordinaci mezi elektrárnami a rozvodnami, by se začaly rozpadat. Místní výpadky by se rychle spojovaly do obřích blackoutů. Bez elektřiny by se zastavily i plynovody a vodárenské systémy, protože jejich čerpadla a monitoring jsou řízené online. Nefungující infrastruktura by začala řetězit další kolapsy – jako domino padající po celém světě.

Následky by byly okamžité. Města by se ponořila do tmy. Semafory by vypadly spolu s pouličním osvětlením a doprava by ochromila sama sebe. Čerpací stanice bez elektřiny a internetu nedokážou pumpovat palivo, sledovat stav nádrží ani objednávat zásoby. Supermarkety by během dvou dnů začaly bojovat o poslední zbytky logistiky, než by se dodávky úplně zastavily.

zdroj: Profimedia.cz

Tam, kde by lidé čekali pomoc, by nepřišla. Tísňové linky, zdravotnické informační systémy, záznamy pacientů – to vše je digitální. Zařízení by přestala fungovat, léky by se nedaly dovézt a nemocnice by přežívaly jen díky krátkodobým generátorům. Ulice by se rychle změnily v místa nepokojů. Bez kamerových systémů a bez komunikace by policie ztratila přehled nad situací. Kriminalita by raketově vzrostla a zoufalí lidé by rabovali sklady potravin i prázdná obchodní centra.

Auta – další kámen v mozaice moderní závislosti na síti – by se stala prakticky zbytečná. Elektromobily by nešlo dobít a benzínová vozidla by nešlo natankovat, protože čerpací stojany se neodemknou bez digitálního ověření platby. Silnice by ucpala vozidla opuštěná uprostřed paniky.

Úpadek civilizace během několika týdnů

Po několika dnech by se začaly zvedat vlny hladových a zoufalých lidí. Města závislá na každodenních dodávkách by se hroutila nejrychleji. Bez potravin, bez tepla, bez komunikace a bez koordinace by se městské aglomerace měnily ve zdroje konfliktů. Vlády by se snažily obnovit alespoň základní struktury. Ve vyspělých zemích by se armáda pokusila znovu vystavět jednoduchou síť pevných linek a základních rádiových spojů. Morseova abeceda by se po desetiletích znovu stala hlavním způsobem, jak předávat zprávy.

Ne všude by však měl svět takové štěstí. Rozvojové oblasti, závislé na dovozech, by během několika týdnů upadly do agrárního přežívání. Bez léků, bez technologií, bez dodávek potravin a bez infrastruktury by se celé regiony propadly o staletí zpět. Nemoci jako cholera a úplavice by se začaly objevovat v důsledku kontaminované vody, protože čističky nefungují bez elektřiny ani digitální kontroly. Lidé by znovu pili z řek, studní a improvizovaných zdrojů – a platili za to zdravím i životy.

Během dvou měsíců by hlad, zima, nemoci a nepokoje způsobily smrt až miliardy lidí. Ve světě, který byl zvyklý na nepřetržité zásobování, na stabilní řetězce a na absolutní dostupnost informací, by náhlé zhasnutí internetu znamenalo návrat do nové temnoty.

Zatímco nejvyspělejší státy by se snažily znovu nastartovat základní části společnosti, všude kolem by se civilizace pomalu rozpadala. Globální ekonomika by se propadla na úroveň třicátých let minulého století. Svět by byl roztrhaný na izolované ostrůvky, které se snaží přežít bez znalostí, které byly desetiletí uložené v cloudových úložištích.

A především by se ukázala jedna věc: moderní svět stojí na neuvěřitelně křehkých základech. Stačí jediný okamžik, jediný kolaps v síti, a veškerá technologická civilizace se změní v prach. A to, co jsme považovali za neviditelnou, samozřejmou infrastrukturu, by se zpětně jevilo jako nejdůležitější organismus, který kdy lidstvo vytvořilo.