V Praze reálně žije asi o 200 000 lidí a v Brně o 60 000 lidí víc než podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), vyplynulo z analýzy geolokačních dat od operátorů, které získalo ministerstvo vnitra. Představitelé ministerstva to dnes uvedli na prezentaci v Praze. Změny podle úřadu souvisejí například s dojížděním za prací či studiem, kdy se lidé nevracejí každý den domů, ale způsobuje je i nenahlášení změn bydliště do evidence obyvatel.

Migrační vlna z Ukrajiny, která zahrnovala zejména děti a ženy v produktivním věku, lehce zbrzdila stárnutí populace v Česku. Průměrný věk obyvatel ČR, který plynule rostl od počátku 80. let minulého století, loni díky migraci klesl na 42,6 roku. Bylo to o 0,2 roku méně než v roce 2021. Ze stejného důvodu také vzrostl podíl dětí v populaci, a to nejvýrazněji od konce druhé světové války. Vyplývá to z demografických dat, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Poprvé se to stalo v Itálii v roce 1995, o pět let později přibylo šest dalších zemí a v roce 2010 je doplnilo i Česko. Podle demografických propočtů budou v roce 2030 v 56 z 206 zemí světa převažovat senioři nad dětmi do 15 let. A v roce 2075 se křivka obrátí úplně a převahu seniorů nevyváží ani vysoká porodnost v Africe.

Ani v Evropské unii není splachovací záchod taková samozřejmost, by se mohlo zdát. Nová studie společnosti Eurostat se zaměřila na to, jak vypadá současný život obyvatel Evropské unie. Který národ je nejstarší a kde žije nejvíce rozvedených mužů? Jaké další zajímavosti lze z analýzy vyčíst?

Počet obyvatel Česka se oproti roku 2013 zvýšil o 25,9 tisíce, k 31. prosinci 2014 jich tak měla republika 10 538,3 tisíce. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) jde o nejvyšší přírůstek od roku201. Za nárůstem stojí větší počet narozených dětí, nižší počet úmrtí a příchod 21,7 tisíce cizinců.