Co by se stalo, kdybychom se všichni stali vegetariány

MAGAZÍN - Magazín autor: Vojtěch Ondráček

Existuje řada důvodů, proč nejíst maso. Někomu vadí zabíjení zvířat, jinému jde o zdravý životní styl. Jak by ale vypadal svět, kdyby se vegetariány stali úplně všichni lidé? Abychom si to mohli představit, vědci vypracovali model světa bez pojídání masa. A jak se ukázalo, pro některé skupiny lidí by to mělo až katastrofální následky.

Život bez masa by měl na naše životy zásadní dopady

Život bez masa by měl na naše životy zásadní dopady,zdroj: Profimedia.cz

"Je to příběh dvou světů," říká Andrew Jarvis z mezinárodního centra pro tropické zemědělství v Kolumbii. "Zatímco v bohatých zemích by vegetariánství mělo pozitivní dopady na životní prostředí a zdraví obyvatel, v rozvojových zemích by způsobilo chudobu," varuje.

Jarvis a další odborníci vypracovali hypotetický model, co by pro svět znamenalo, kdyby se všichni stali přes noc vegetariány. Nejvýraznější by byl klimatický dopad. Živočišná výroba se podílí až třetinou na celkovém objemu skleníkových plynů vyrobených člověkem. Průměrná čtyřčlenná rodina ze Spojených států podle Jarvise sní tolik masa, že při jeho výrobě vzniklo víc skleníkových plynů, než kolik jich vytvoří dvě auta.

Mezmasý rok 2050

Marco Springmann, který vede na oxfordské univerzitě výzkum potravinové budoucnosti, dokonce se svými kolegy matematicky spočítal dopady živočišné výroby na snížení produkce skleníkových plynů. Jejich počítačové modely předvídají změny, které by nastaly, kdyby byli všichni lidé na planetě vegetariány nejpozději do roku 2050. 

Výsledky ukázaly, že bez produkce masa by emise, které vzniknou při výrobě potravin, poklesly o 60 procent. Pokud by se tedy zrušila živočišná výroba jako taková včetně produkce mléka, emise by klesly dokonce o 70 procent. 

Živočišná výroba má velký dopad na životní prostředí i kvůli tomu, jak velký prostor zabírá. Ze zhruba pěti miliard hektarů zemědělské půdy napříč zeměkoulí, připadá na zemědělská zvířata 68 procent. Na zbytku se sice pěstují plodiny, ale až třetina z nich slouží jako krmivo pro dobytek.

Na uvolněných plochách by se dalo vypěstovat dost plodin, aby to pokrylo potřebu vegetariánské civilizace. 

Život bez masa zachrání miliony životů

Je tedy jasné, že planetě bychom jako vegetariáni škodili méně. Jaký vliv by ale mělo vynechání masa na naše zdraví?

Springmannův model odhaduje, že by se snížila globální úmrtnost o šest až 10 procent. Znamenalo by to záchranu sedmi milionů lidských životů ročně. Pokud bychom se neostýchali a stali se rovnou vegany, pak by to bylo dokonce osm milionů. 

Tyto výpočty vycházejí z toho, že se konzumace masa výrazně podílí na vzniku srdečních chorob, cukrovky, mrtvice a některých druhů rakoviny. Model zohledňuje i to, že by se v potravě průměrného člověka snížil počet zkonzumovaných kalorií a naopak zvýšil podíl ovoce a zeleniny. Snížila by se tedy úmrtnost a lidstvo by navíc ušetřilo na lékařské péči. 

Jenže maso není jed, který by lidskému tělu jen škodil. Naopak obsahuje látky, které jsou pro zdraví nezbytné a "bezmasé" lidstvo by ho muselo adekvátně nahradit. Bylo by nutné začít vyrábět nutriční náhražky, aby lidé netrpěli nedostatkem potřebných živin. Přitom už teď máme problém dostatečně nasytit přes dvě miliardy lidí, kteří v různých koutech světa trpí podvýživou. 

"Přechod na vegetariánství na celém světě by mohl způsobit zdravotní krizi v rozvojovém světě," varuje potravinový odborník Tim Benton z Univerzity v Leedsu.

Masové rituály drží komunity

"Na Zemi žije přes 3,5 miliardy domácích přežvýkavců a desítky miliard kuřat usmrcených každý rok," říká Ben Phalan, který zkoumá biologickou rozmanitost na univerzitě v Cambridge. "Měli bychom hovořit o obrovském množství hospodářských obtíží," varuje. Lidstvo je totiž na výrobě masa závislé i po ekonomické stránce.

Už z minulosti máme navíc praktický příklad, jak to dopadlo, když se někdo pokoušel živočišnou výrobu nahradit rostlinnou. Obyvatelé Sahelu, krajinného typu ležícího v jižní částí jinak nehostinné Sahary, zkoušeli přetvořit pastviny pro dobytek na zemědělská pole a ve výsledku způsobili lokální katastrofu. Na místní půdě se dařilo jen suchým a polosuchým plodinám, které sní jen dobytek, takže se nakonec jen rozšířila poušť a zanikla část původní produkce. 

Phalan upozorňuje, že "bez zvířat typických pro určité prostředí by na některých místech planety úplně zmizel život". Kočovné kmeny jako Berbeři nebo Mongolové by bez dobytku ztratili podstatnou část své identity. Museli by se usadit ve městech a vesnicích, což by znamenalo definitivní konec jejich kultury. 

Pro různé kmeny a společnosti mají hospodářská zvířata velký symbolický význam. Dávají se jako dary na svatbách, nebo jsou součástí rituálních slavností, jako jsou Vánoce a Díkuvzdání. "Kulturní dopad světa bez masa by byl obrovský, což je důvod, proč úsilí o snížení spotřeby masa v minulosti často selhalo," říká Phalan.

Autoři všech studií se shodují, že lidstvu by omezení živočišné složky stravy jednoznačně prospěl. Radikální vymýcení konzumace masa by ale mělo závažné důsledky. V závěru studie ale v každém případě navrhují, aby lidé příjem masa omezili. 

Spíš než o globálním problému s masem bychom podle expertů měli mluvit o bohatých zemích s vysokou spotřebou živočišné produkce. "V těchto zemích berou lidé maso spíš jako pamlsek než jídlo s důležitou nutriční hodnotou. Proto ta nadprodukce," naznačuje, koho se vlastně všechny modely doopravdy týkají.

Tagy: zahraničí vegetariánství veganství zajímavosti a kuriozity zdraví a životní styl

Zdroje: BBC