Souběžně začne platit i úplný zákaz dovozu ropných produktů do EU. Cílem je snížit příjmy, které má Rusko z vývozu nafty a dalších produktů, a omezit tak možnosti financování válečné agrese na Ukrajině.

Unie spolu s G7 a s Austrálií už od 5. prosince zavedla maximální cenu 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Stejným způsobem budou fungovat i cenové limity u ropných produktů. „Evropské společnosti budou mít zakázáno zprostředkovat, financovat, přepravovat či jakkoli se podílet na těchto dodávkách, pokud nebude jejich cena rovna či nižší než stanovený strop,“ řekl novinářům jeden z unijních činitelů.

Cenové stropy jsou součástí reakce západních zemí na útok ruských vojsk na Ukrajinu. Doplňují už dříve schválené embargo na dovoz ropy a ropných produktů z Ruska do EU. Embargo na dovoz ropy začalo platit 5. prosince a embargo na ropné produkty vstoupí v platnost v neděli.

Rusko na cenový strop pro ropu reagovalo zákazem jejího vývozu do zemí, které nejvyšší stanovené ceny uplatňují. Podle unijních činitelů cenové omezení funguje, protože snížilo cenu ropy a přitom neohrozilo její dodávky do zemí mimo Evropu. Ukrajina ale už v lednu požádala o snížení stanovené šedesátidolarové hranice, protože cena ruské ropy spadla pod ni.

U dnes schváleného stropu se unijní státy přely zejména o maximální výši ceny nafty. Polsko a pobaltské země, které tradičně zastávají nejostřejší pozici vůči Rusku, chtěly podle diplomatů nižší než stodolarovou hranici, na rozdíl od předchozího stropu na surovou ropu se jim však požadavek prosadit nepodařilo. Moskva v reakci na chystané embargo a strop na ropné produkty dnes uvedla, že nevidí důvod pro výrazné snížení produkce svých rafinerií. 

Ruský ministr energetiky Nikolaj Šulginov | zdroj: Profimedia

Rusko nevidí důvod ke snížení produkce ropných produktů kvůli embargu EU

Rusko nevidí důvod, proč reagovat výrazným snížením produkce svých rafinerií v reakci na embargo Evropské unie na ruské pohonné hmoty, které vstoupí v platnost 5. února.

„Jakmile bude embargo uvaleno, zvážíme, k čemu to povede. Zatím nemáme důvod se domnívat, že bude drasticky omezena rafinace nebo produkce ropných produktů,“ řekl novinářům ruský ministr energetiky Nikolaj Šulginov. Rusko podle něj kvůli embargu neuvažuje ani o změně harmonogramu údržbových prací v rafineriích.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že embargo EU na ruské rafinované produkty dále naruší nerovnováhu na světových energetických trzích. Ruská vláda však podle něj přijme opatření, která mají zajistit ochranu země před jakýmikoliv riziky, která vzniknou. Podrobnosti však neuvedl.

V rámci protiruských sankcí zaváděných kvůli ruské invazi na Ukrajinu začal počátkem prosince platit zákaz dovozu ruské ropy do Evropské unie a zemí G7; dovoz ropovodem Družba, který se týká Česka, Slovenska a Maďarska, má z embarga výjimku. Od 5. února vstupuje v platnost embargo na dovoz ropných produktů. Navíc ve stejný den začíná platit zákaz námořní přepravy ruské ropy a ropných produktů, pokud jsou prodávány za ceny vyšší, než je stanovený strop. Pro ropu byl zatím stanoven strop na 60 dolarů (1300 Kč) za barel, pro ropné produkty ještě stanoven nebyl.

Rusko na strop reagovalo zákazem dodávek ropy a ropných produktů do zemí uplatňujících cenový strop.

Šulginov současně oznámil, že cena dodávek ruského plynu do Běloruska v roce 2023 zůstane na stejné úrovni jako loni, tedy 128,5 dolaru (2800 Kč) za tisíc metrů krychlových. Platby se realizují v ruských rublech.