zvyky a tradice

Přestože nizozemské větrné mlýny působí jako ze skanzenu, v mnoha z nich se stále zrní mění v tuny mouky. Díky UNESCO vzrostla šance, že tradice mlynářství v Nizozemsku jen tak nezmizí. Umění místních mlynářů se totiž dostalo na seznam světového kulturního dědictví. 

Klasický marcipán mimo období vánočních svátků tolik lidi neláká. Němečtí cukráři se proto snaží hledat si novou klientelu pomocí inovací. Do těch je nutí i stále rostoucí ceny základních surovin - zejména tedy vajíček a mandlí. 

Pšenice na koláče, oves pro koně, ječmen na pivo. Tak pravil "geniální sládek" a zakladatel našeho odborného pivovarnictví František Ondřej Poupě, který na přelomu 18. a 19. století významným způsobem zmodernizoval proces výroby zlatavého moku. Bez něj by české pivo nebylo tím, čím je dnes. 

Ryba, linecké nebo bramborový salát - bez toho si většina Čechů nedokáže Vánoce ani představit. Než ale dobalíte poslední dárky a zakousnete se do "testovací" porce kapra, mrkněte na pár zajímavostí, které se váží k svátkům třeba na Islandu, v Itálii nebo Švédsku.

Betlém, symbol Vánoc, místo, kde se Bůh stal člověkem. Tak jako každým rokem lákají otevřené a slavnostně vyzdobené kostely k prohlídce vzácnějších či zcela novodobých betlémů, zobrazujících scénu narození a napodobujících skutečné městečko izraelské. Kdo ale postavil první betlém?

Dosud se museli o život ve východoafrickém Malawi bát hlavně albíni, jejichž orgány místní šamani používají při obřadech černé magie. Nyní hrozí zlynčování každému, kdo se jen trochu znelíbí okolí. V zemi totiž propukl velký hon na upíry. Odnášejí to nejen nevinní lidé, ale i turistický ruch. 

Každé malé dítě ví, že s čerty nejsou žerty. A o Vánocích už vůbec ne. Jistý Jan Herynk to ale v roce 1635 zjevně nevěděl a skutečně se upsal ďáblu. Zda se mu splnilo přání, aby mu Lucifer každou sobotu vyplácel 100 tolarů, se už asi archivářům nepodaří dohledat. Každopádně si ale rohatý po uplynutí lhůty zpečetěné v úpisu vzal slibované tělo i duši, protože nešťastný pan Herynk se o čtvrt století později utopil ve studni.

Nebýt Mexičanů, svět by možná už dávno neznal tradiční kubánský tanec zvaný danzón, při kterém se ženy v krajkových šatech v pauzách koketně ovívají vějíři. Tanec, který v sobě spojuje evropské, africké a latinskoamertické vlivy, se začal z Kuby vytrácet po nástupu Fidela Castra.