Před měsícem přistáli na odvrácené straně Měsíce, nyní plánují čínští kosmičtí architekti dosažení dalšího milníku - Čína chce být první stát světa, který ve vesmíru postaví fotovoltaickou solární elektrárnu. Stát se tak má možná již v roce 2025, alespoň tedy v pokusném režimu. Existuje však celá řada důvodů, proč lze i o vzdálenějším naplnění takové vize pochybovat.

Před pěti lety byla miláčkem médií – nyní však vyhlásila bankrot. Řeč je o společnosti Mars One, která od roku 2012 (více se proslavila o dva roky později) slibovala nabídnout vybraným lidem jednosměrnou letenku na Mars. Ačkoliv takový konec prakticky všichni odborníci považovali za nevyhnutelný nejpozději v roce 2015, událost opět připomíná, že i Elon Musk má podobnou vizi. "Shodou náhod" ji opět připomněl den po oznámení konce Mars One.

Americká agentura NASA, Čína, Evropská kosmická agentura, ale i soukromé společnosti jako SpaceX nebo Blue Origin mají stále častěji v hledáčku přistání lidí na naší nejbližší oběžnici. Skoro se zdá, že Měsíc je po několika generacích novou velkou metou kosmického programu - alespoň tohoto pilotovaného. Spolu s tím se však občas objevuje i pochybovačná otázka, proč to trvá tak dlouho? Jak to, že dnes neumíme to, co zvládly generace našich (pra)rodičů v 60. a 70. letech?

Jsou tomu již dva týdny, co na odvrácené straně Měsíce přistála čínská sonda Čchang-e 4 (psali jsme zde). Jednalo se o vůbec první přistání pozemského plavidla na druhé lunární hemisféře. Nyní si čínská mise připsala další prvenství - na palubě sondy vyklíčily v kontrolovaném prostředí vůbec poprvé pozemské rostlinky. Víme díky tomu o fous víc o možnostech kosmického zemědělství.

Čínská sonda Čchang-e 4 ve čtvrtek v noci našeho času provedla historicky první úspěšné přistání automatického (i kteréhokoliv jiného) plavidla na odvrácené straně Měsíce. Potvrdila to (po jisté periodě nejistoty) čínská národní kosmická agentura. Říše středu si tím připsala významné prvenství svého kosmického programu i nevyhlášeného nového závodu o Měsíc. Proč se vlastně naše nejbližší oběžnice objevuje opět stále častěji v hledáčku velmocí?

Kosmonautika se v roce 2018 dočkala "přestupného roku" - namísto velkolepých misí pokračoval vývoj nosičů a lodí, jejichž uplatnění se dočkáme až v budoucnu. Ani sondy nenabídly na spektakulární výjevy. Přesto došlo na několik významných milníků, nejednu krizi i start hned tří výrazných automatických misí, které nám v budoucnu přinesou zásadní odhalení o Marsu, asteroidech a Slunci. Připomeňte si strasti a slasti kosmonautiky v roce 2018.

K obloze se v pondělí ve 12:31 vznesl raketový nosič Sojuz-FG s tříčlennou posádkou mise Sojuz MS-11. Jedná se o první pilotovaný let od říjnové nehody jiné rakety Sojuz, při níž musela dvoučlenná posádka mise MS-10 překonat krušné okamžiky nouzového oddělení od nosiče a přistání. Zdá se tak, že se podařilo zažehnat potenciální krizi se zásobováním Mezinárodní kosmické stanice, která v případě delšího setrvání ruských raket na Zemi hrozila.

Přesně ve 20.47 v pondělí dosedla na povrch Rudé planety americká sonda InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport). Signál o pozorně sledovaném přistání na Zemi doputoval o sedm minut později – a řídící středisko v kalifornském JPL mělo důvod k oslavám! InSight by příští dva roky měl studovat zejména marťanskou geologii s cílem odhalit více o minulosti (nejen) čtvrté planety.