O posledním kosmickém letu Scotta Kellyho jste už možná slyšeli - podíval se na palubu Mezinárodní kosmické stanice na 27. března 2015 a pobyl zde do 2. března 2016. Utvořil tak rekord mezi americkými astronauty, jeho mise však skutečné ovoce nese až nyní. Scott byl totiž po celou dobu své mise, stejně jako před ní i po ní, detailně sledován po boku svého bratra - dvojčete. Podařilo se tak poprvé odhalit, jak kosmický prostor působí na nejmenší činitele lidského organismu. 

Ve čtvrtek kolem 21. hodiny našeho času měla na povrch Měsíce dosednout soukromá izraelská sonda Berešit. Židovský stát se tak mohl stát čtvrtou zemí světa, která vyslala vlastní sondu až na lunární povrch. Namísto toho řídicí středisko krátce před přistáním ztratilo se sondou kontakt a hlásilo selhání hlavního motoru.

Dnešní den se do historie astronomie i fyziky zapíše zlatým písmem! Astronomové z projektu The Event Horizon Telescope totiž po desetiletí snahy zveřejnili první skutečný snímek bezprostředního okolí černé díry. Na první pohled nemusí rozmazaný objekt působit jako něco dechberoucího. Ve skutečnosti jde o další potvrzení platnosti Einstenovy teorie relativity i příslib budoucnosti astronomie.  

Jářku, máme tu dalšího vědce, který se vyjadřuje k mimozemským civilizacím! Tentokrát jde o Douglase Vakocha, který na pařížské konferenci nadhodil, že si nás mimozemské civilizace možná drží ve své zoo. Jako vždy, když se vědecká osobnost vyjadřuje k tématu podobného druhu, zpráva zaujala světový tisk. V praxi jde však přinejlepším o další druh čehosi, co je jenom o trochu poučenější názor než věštění z kávové sedliny.

Krátce před počátkem civilizace, před 12 800 lety, pomalu s koncem poslední doby ledové ustupovaly pevninské ledovce. Průměrné teploty rostly. Pak se však stalo cosi, co globální klima na další milénium nečekaně opět ochladilo o dva až šest stupňů Celsia! Vrší se důkazy, že ono nešťastné prodloužení poslední doby ledové mohlo mít kořeny v dopadu komety na zemský povrch.

Touha letět k jiným hvězdám je v nás zakořeněná snad od počátku věků. I když se od roku 1957 a prvního letu do kosmu lidstvo k tomuto cíli přiblížilo nejvíce za celou dosavadní historii, dnes je paradoxně představa letu lidské posádky k jiné hvězdě nedosažitelnější než se zdála být tehdy. Optimismus z počátku kosmického věku vystřídalo vystřízlivění nad tím, jak enormně náročná a riskantní by podobná mise byla.

Přesně podle plánu odstartovala v sobotu ráno v 8:49 našeho času první mise lodi Crew Dragon, tedy pilotované lodi společnosti SpaceX. Ačkoliv zatím na její palubě letí jen figurína, jedná se o milník pilotované kosmonautiky hned z několika důvodů. Je to poprvé, co soukromý dopravce vypustil vlastní loď navrženou pro lidské lety. A je to také poprvé, co se k nebi vydal nový koncept znovupoužitelné pilotované lodi. Realizace myšlenky podobného typu tu nebyla od éry prvního letu amerického raketoplánu.

Po šesti letech jsme se nejspíše dočkali objevu (staro)nového přirozeného satelitu Neptunu. Astronomům ze SETI Institutu se totiž podařilo v pozorováních Hubbleova kosmického teleskopu potvrdit existenci malého měsíce pojmenovaného Hippocamp (počeštěně také Hippocampus alias mořský koník). Poprvé jej astronomové detekovali již v roce 2004, ale až nyní byla původní pozorování potvrzena.