V předvýběru kandidátů na členy Rady České televize a Českého rozhlasu, který učinil sněmovní volební výbor, je i ekonomka Hana Lipovská, jejíž nominaci kritizovala i skupina senátorů. Koho radní reprezentují a jaká je jejich role? A v čem je u nás hlavní problém mediálních rad a jejich obsazování?

Trvalo to téměř pět let. Muselo dojít až na rozsudek soudu. Českému rozhlasu se nakonec neochota jeho manažerů informovat o tom, kolik získávají na odměnách, nevyplatila. Podle soudu musel informace poskytnout, a také – z peněz koncesionářů – uhradit náklady řízení, píše Ondřej Černý na webu Hlídací pes.

IN MEDIAS RES. Moderátor Lubomír Xaver Veselý nezvládl "nepolitický rozhovor" s Andrejem Babišem v Českém rozhlase. Přestože si uvědomoval, že předseda vlády na vlnách ČRo provádí politickou sebechválu, nijak nezasáhl a nechal ho mluvit dál. K tomuto závěru došla analýza Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, měsíc poté, co na pořad upozornil HlídacíPes.org, píše Ondřej Neumann.

Ve vypjaté debatě kolem schvalování výročních zpráv České televize ve sněmovně došlo i na starší známý argument kritiků hospodaření ČT: Česko by se prý mělo inspirovat Slovenskem a navázat financování ČT na státní rozpočet. Slovenský model přitom zdaleka není ideální a tamní veřejnoprávní média musejí se státem neustále vyjednávat o tom, kolik jim dá peněz, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes.

Server Parlamentní listy za poslední měsíc zveřejnil několik textů o údajném plýtvání v Českém rozhlase. Vesměs měly chytlavé titulky typu: "Papáme, bumbáme", "Veřejnoprávní utrácení pokračuje" nebo "Za cenu (rozhlasového) výzkumu koupíte na Moravě byt". Místo novinářské práce jde ale jen o emotivně okomentované veřejně dostupné smlouvy. Rozhlas, který autoři textů vůbec neoslovili, kvůli článkům zvažuje právní kroky, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes.

Když si v Česku zapnete rádio, nejčastěji tam bude hrát anglická či jiná zahraniční písnička stará maximálně osm let. Ukazují to čerstvá data Českého statistického úřadu. V Česku si rádia skládají playlisty podle svého, třeba sousední Slovensko ale už tři roky zkouší zvýšit podíl slovenské hudby v rádiích pomocí povinných kvót, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes. 

Ruku na srdce: neštve vás, že musíte platíte koncesionářské poplatky, i když třeba na veřejnoprávní televizi nekoukáte a veřejnoprávní rozhlas neposloucháte? Anebo koukáte a posloucháte, ale máte dojem, že to za ty peníze nestojí nebo že byste měli mít právo dostávat tyto služby zadarmo?