Důsledkem je, že kvůli kvótám pak všechny stanice znějí stejně. "Oldies rádia hrají nové skladby a hitová rádia nehrají hity," kritizují provozovatelé soukromých rádií na Slovensku, jak jejich podnikání ovlivnily povinné kvóty na podíl slovenské hudby.

V Česku rádia většinou vsázejí na moderní hudbu zahraničních interpretů (skladby vydané po roce 2010). Ty plní hudební složku všech rozhlasových stanic v ČR zhruba z poloviny, ukazuje průzkum Českého statistického úřadu.

Zlatá "česká" sedmdesátá 

Ten také spočítal, že zatímco u moderních skladeb jasně převažuje hudba z ciziny (u písniček vydaných v letech 2016-17 je až 80 procent ze zahraničí), u starších skladeb v éteru se poměr české a zahraniční produkce vyrovnává.

Skladby ze 70. a 80. let jsou prakticky přesně rozdělené napůl mezi české a zahraniční.

Graf | zdroj: Kult ČSÚ

I když tato čísla ČSÚ nerozlišují mezi soukromými a veřejnoprávními rádii a data o vysílané hudbě prezentují jako jeden celek, ukazují, že rozhlasový trh v Česku jednoznačně preferuje moderní zahraniční hudbu.

Na Slovensku se politici rozhodli, že to tak nechtějí a že podíl domácí hudby v rádiích mají zvýšit povinné kvóty. Zavedeny byly v roce 2016.

Tři roky s kvótami

Kvóty se postupem času ještě zpřísnily, takže v současnosti musí každá slovenská komerční rozhlasová stanice vysílat minimálně 25 procent slovenské hudby, veřejnoprávní RTVS dokonce 35 procent.

V obou případech navíc platí, že alespoň pětina z těchto slovenských skladeb nesmí být starší než pět let, což má garantovat přístup začínajících interpretů do éteru.

Podstatné je i to, že do se do podílu nepočítají ty slovenské skladby, které byly odvysílány v "nejhorší", tedy nejméně poslouchaném čase – mezi půlnocí a šestou hodinou ráno.

Kvóty byly od začátku kontroverzním opatřením a řešil je i slovenský Ústavní soud, který nakonec rozhodl, že jsou v souladu s ústavou.

Veřejnoprávní i soukromé stanice přesto žádaly u vysílací rady opakovaně o výjimky ze zákona, a některé z nich je i dostaly.

Šlo například o specializované stanice, které hrají určitý typ hudby a "slovenské kvóty" mohou splňovat jen těžko. Loni v prosinci ale rada všechny další žádosti o výjimku zamítla.

Ať to zařídí veřejnoprávní rozhlas 

Asociace nezávislých rozhlasových stanic Slovenska se vzápětí proti rozhodnutí rady ostře ohradila a po vládě žádá změnu zákona o kvótách. Rádia podle ní znějí všechna stejně.

"Úplně se podobají ve své slovenské skladbě. Tato situace není vůbec dlouhodobě udržitelná a při současných možnostech posluchačů migrovat na jiné služby než je rozhlasové vysílání může tato kombinace výrazně změnit chování slovenských posluchačů v neprospěch slovenských rádií," píše asociace.

Ta kromě ztráty pestrosti nabídky pro posluchače vidí v kvótách také deformaci svobodného podnikatelského prostředí i zásah do svobody projevu a práva na informace. Navrhuje proto, aby kvóty na slovenskou hudbu za soukromé stanice splnil raději veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska.

"Disponuje na rozdíl od soukromých vysílatelů celkem sedmi programovými okruhy. Pokud chce stát trvat na tom, že hudební kvóty jsou ve veřejném zájmu, má možnost využít rozhlasovou službu RTVS, která je financovaná z úhrad za službu veřejnosti," tvrdí o veřejnoprávním rozhlasu asociace soukromých rádií a televizí.

RTVS oponuje, že některé jeho stanice hrají slovenských písniček výrazně víc, než předepisují kvóty. "Například v playlistu Rádia Regina tvoří asi polovinu," napsala na dotaz HlídacíPes.org mluvčí Rozhlasu a televize Slovenska Erika Rusnáková. Že by kvóty měl splňovat jen veřejnoprávní rozhlas, RTVS odmítá.

Hezky česky - a slovensky

Dramaturgové českých rozhlasových stanic zavedení kvót podle vzoru Francie či právě Slovenska dosud jasně odmítali.

V sérii rozhovorů pro online magazín Ochranného svazu autorského (OSA) v letech 2015-17 oslovení dramaturgové komerčních stanic nejčastěji uváděli podíl domácí hudby v jejich vysílání ve výši kolem 20 procent, tedy podobný podíl, k jakému došel v novém průzkumu i ČSÚ.

U oslovených hudebních dramaturgů veřejnoprávních stanic Českého rozhlasu se uváděný podíl domácí produkce lišil, sahal od zhruba 20 procent na Radiožurnálu až po zhruba 75 procent na některých regionálních stanicích Českého rozhlasu.

Některá rádia navíc do "českých" skladeb počítají i ty slovenské, kvůli historické a jazykové blízkosti.

Vojtěch Berger pro Ústav nezávislé žurnalistiky