Rok co rok chřipka postihne až desetinu světové populace. Sezónní očkování může dopady pravidelné epidemie zmínit jenom do určité míry – vakcíny totiž vznikají "pouhým" odhadem budoucího dominantního kmene viru, a můžou se tak mýlit. Na něco takového ostatně došlo právě letos. Spolu s tím však míří do nové fáze vakcína, která by mohla učinit přítrž všem druhům chřipky.

Ač častěji plní média spíše smutné příběhy o zvířatech na pokraji vyhynutí, sem tam se objeví i radostná zpráva, že odborníci narazili na nové, dosud nepopsané druhy, nebo vítají ty, které považovali za dávno vyhynulé. Loňský rok nebyl na tuto nadílku skoupý. 

Yetti, chemo, mheti, nebo bharmando – to jsou jen některé z přezdívek, kterými himálajské národy nazývají mýtické dvounohé tvory údajně obývající nejodlehlejší místa velehor. Až docela nedávno se vědci pustili do vážného průzkumu údajných pozůstatků mýtického tvora. A výsledky, které získali, přinesly nejedno překvapení.

Náruživé sexuální hrátky končící zástavou srdce jednoho z účastníků – většinou staršího muže – se objevují v literatuře i ve filmech. V reálném životě ale taková situace nastává jen zcela výjimečně, tvrdí první studie, která se souvislostí sexu a srdeční zástavy věnuje.

Jen málokdo by pochyboval o užitečnosti aktivního sportovního života. Dnešní hektická doba však často znamená, že kolektivní sporty ustupují individuálnímu cvičení. Nová studie z New Englandské univerzity však došla k tomu, že kolektivní sportování má celou škálu výhod.

Při konzumaci čokolády se uvolňuje dopamin a díky němu se v mozku aktivují stejná "centra odměny" jako po použití jakékoli jiné drogy. Znamená to, že je stejně návyková?

Od spuštění první velké internetové seznamky Match.com letos uplynulo 22 let. Existuje tedy už celá jedna generace, která s randěním po internetu přišla více či méně do styku. Mnozí on-line seznamkám přisuzovali zhoubný vliv na mezilidské vztahy, výzkumníci z Essexu a Vídně však přinesli statistické údaje naznačující opak. Seznamky dost možná mění strukturu lidské společnosti doposud nepoznaným, ale pozitivním způsobem.

Jmenuje se Kymriah a má pomocí upravených imunitních buněk léčit leukémii. Spojené státy ji koncem srpna schválily k použití na běžných pacientech, na trh se tak dostala první genová terapie. Netrvalo to ale ani týden a americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) další testování jiné imunoterapie od konkurenční společnosti dočasně zakázal. Při klinických testech totiž zemřel pacient.