Běloruský prezident Alexandr Lukašenko prozradil pár pikantérií z historického jednání, které hostil ze středy na čtvrtek v Minsku. Debata normandské čtyřky – Francie, Německa, Ukrajiny a Ruska – trvala celou noc a protáhla se na neuvěřitelných 16 hodin. Při smyslech udržely státníky podle Lukašenka "kýble kávy". Občerstvení jim prý nosil osobně. 

Slováci od nového roku hromadně posílají úřadům prohlášení, že v případě války nechtějí bojovat. Válečnou omluvenku si napsalo už 12 tisíc mužů. Dříve tuto možnost využívali potenciální branci jen po desítkách. Slováci mají strach z šíření války z východu Ukrajiny až na jejich hranice. 

Mezinárodní měnový fond (MMF) se dohodl s Ukrajinou na novém úvěru ve výši 17,5 miliardy dolarů (v přepočtu 427 miliard korun), jak oznámila šéfka MMF Christine Lagardeová. Půjčka je podmíněná provedením hloubkových reforem. Dohromady tak od MMF, Evropské unie a dalších institucí získá Kyjev v příštích letech kolem 40 miliard dolarů. 

Takové diplomatické rozhovory nezažila Evropa už hodně dlouho. A nic podobného určitě nezažili ani přítomní státníci. Jednání v normandském formátu, za účasti německé kancléřky Angely Merkelové, francouzského prezidenta Francoise Hollanda, šéfa Kremlu Vladimira Putina a ukrajinského nejvyššího představitele Petra Porošenka pokračovalo v minském Paláci nezávislosti celou noc. Státníci si jen sem tam odskočili, aby dílčí záležitosti probrali se svým týmem. 

Americký prezident Barack Obama obvolal před minskými rozhovory ukrajinského kolegu Viktora Porošenka a šéfa Kremlu Vladimira Putina. Není jasné, zda se s Porošenkem bavil o možnosti dodávek zbraní na Ukrajinu, každopádně ale ukrajinského prezidenta ujistil, že Washington bude dál pomáhat Kyjevu finančně. Telefonát s Putinem každá strana shrnula trochu jinak s tím, že se shodly jen na tom, kdo komu vlastně telefonoval. 

Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se na pondělní schůzce dohodli na rozšíření protiruských sankcí. S jeho uvedením v platnost ale Brusel počká přesně týden. Unie chce dát šanci diplomatické německo-francouzské misi kancléřky Angely Merkelové a prezidenta Francoise Hollandea. 

Válka – jinak se to nazvat nedá – o východní Ukrajinu je intenzívnější než dříve a po "Je suis Charlie", po řeckých volbách a po české intenzivní debatě o dalších Zemanových tupostech (což je také příznačné pro rozměry našeho zájmu) se pozornost opět obrací tam, kam má.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande jednali v Moskvě za zavřenými dveřmi s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Jde o první bezprecedentní pokus Evropy o urovnání konfliktu za celou dobu války na východě Ukrajiny. A také nejspíš poslední pokus o odvrácení katastrofálního scénáře.