ukrajinská krize

Dobyli jsme Debalceve a zajali 120 vojáků, hlásí východoukrajinští ozbrojenci. V ulicích města, o které armáda a povstalci sváděli těžké boje i po vyhlášení příměří, ale dál zní střelba. Kyjev ztrátu Debalceva popírá. 

Německá kancléřka Angela Merkelová a ukrajinský prezident Petro Porošenko v pondělí telefonovali do Kremlu. Po ruském prezidentu Vladimiru Putinovi chtěli, aby domluvil rebelům. Boje na východě Ukrajiny pokračují i přes to, že v neděli začalo platit příměří dojednané v Minsku. Z jeho porušování se vzájemně obviňují Kyjev a ozbrojenci. 

Ukrajinská armáda odmítá stáhnout těžkou vojenskou techniku z fronty na východě Ukrajiny, přestože se k tomu Ukrajina zavázala mírovou smlouvou, kterou podepsala minulý týden v Minsku. Kyjev argumentuje tím, že povstalci dál ostřelují armádní pozice. Nejtěžší situace je v Debalceve. 

Poslanci ve čtvrtek řešili asociační dohodu mezi EU a Ukrajinou s razancí ukrajinských poslanců. Došlo na mýtické západní hodnoty, bouchání do lavic i hulákání. Předsedající schůze Vojtěch Filip z KSČM se při Kalouskově emotivním projevu neudržel a katolíkovi vypnul mikrofon. Schytal za to od kolegů velké slovutné "fuj". Chyběly už jen pěstní souboj. 

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko prozradil pár pikantérií z historického jednání, které hostil ze středy na čtvrtek v Minsku. Debata normandské čtyřky – Francie, Německa, Ukrajiny a Ruska – trvala celou noc a protáhla se na neuvěřitelných 16 hodin. Při smyslech udržely státníky podle Lukašenka "kýble kávy". Občerstvení jim prý nosil osobně. 

Slováci od nového roku hromadně posílají úřadům prohlášení, že v případě války nechtějí bojovat. Válečnou omluvenku si napsalo už 12 tisíc mužů. Dříve tuto možnost využívali potenciální branci jen po desítkách. Slováci mají strach z šíření války z východu Ukrajiny až na jejich hranice. 

Mezinárodní měnový fond (MMF) se dohodl s Ukrajinou na novém úvěru ve výši 17,5 miliardy dolarů (v přepočtu 427 miliard korun), jak oznámila šéfka MMF Christine Lagardeová. Půjčka je podmíněná provedením hloubkových reforem. Dohromady tak od MMF, Evropské unie a dalších institucí získá Kyjev v příštích letech kolem 40 miliard dolarů. 

Takové diplomatické rozhovory nezažila Evropa už hodně dlouho. A nic podobného určitě nezažili ani přítomní státníci. Jednání v normandském formátu, za účasti německé kancléřky Angely Merkelové, francouzského prezidenta Francoise Hollanda, šéfa Kremlu Vladimira Putina a ukrajinského nejvyššího představitele Petra Porošenka pokračovalo v minském Paláci nezávislosti celou noc. Státníci si jen sem tam odskočili, aby dílčí záležitosti probrali se svým týmem.