Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) oznámila, že se proruští rebelové dohodli s ukrajinskou vládou na ukončení bojů. Mír prý začne v pátek a hned následující den začnou obě strany stahovat těžkou vojenskou techniku z frontové linie. Problém ovšem je, že příměří dosud nikdo nedodržoval. Obyvatelé východní Ukrajiny ztrápení humanitární krizí mezitím s děsem očekávají příchod nejtužší zimy. Řada místních má pocit, že je všichni nechali napospas osudu. 

Ukrajinskou vládu dál povede premiér Arsenij Jaceňuk. Jeho jmenování provázelo v parlamentu takřka divadelní představení. Ukrajincům staronový premiér rovnou slíbil těžký rok 2015. 

Ukrajina si v sobotu připomíná oběti stalinského hladomoru, který v zemi povraždil během let 1932 a 1933 přes 10,5 milionu lidí. V předvečer výročí Spojené státy oznámily, že Ukrajině poskytne dalších 20 milionů dolarů na reformy. Washington už letos poskytl Kyjevu pomoc ve výši 320 milionů a půjčku výši jedné miliardy. 

Ukrajinská generální prokuratura předvolala v pondělí k výslechu ministra energetiky Jurije Prodana, který se znelíbil prezidentovi Petru Porošenkovi. Nejvyšší představitel země má problém s cenami uhlí, které Ukrajina dováží z JAR kvůli válce na Donbasu. 

Ruská vláda překvapivě neuznala volby v samozvaných republikách na východě Ukrajiny. Jeden z poradců ruského prezidenta Jurij Ušakov prohlásil, že Kreml volby "v lidových republikách" sice respektuje, ale neuznává. Přímo slovo "neuznává" ale nepadlo. 

Ukrajinský prezident Petro Porošenko souhlasí, aby si stávající předseda vlády Arsenij Jaceňuk ponechal premiérské křeslo. Jaceňukova Lidová fronta zvítězila v parlamentních volbách, které se na Ukrajině konaly minulou neděli. Druhou neúspěšnější stranou je právě Porošenkův blok. 

Na Ukrajině se v neděli konají parlamentní volby. Voliči a Západ očekávají od hlasování kýžené porevoluční změny a potvrzení prodemokratických myšlenek Majdanu. Dočkají se však jen zklamání, protože nové složení parlamentu bude opět oligarchické. Volby přesto po právu ponesou nálepku "historické". Ukrajina se s jejich pomocí snaží definitivně potvrdit odklon od ruského směru a vytvořit novou politickou ikonografii. 

Setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s německou kancléřkou Angelou Merkelovou se málem nekonalo. Měli se sejít v Miláně, kam se sjeli státníci na euroasijský summit ACEM, jenže Putin se zdržel v Bělehradě, kde se zúčastnil velkolepé vojenské přehlídky k příležitosti 70. výročí osvobození srbské metropole od nacistů. Putinovu návštěvu Srbska pozorovali západní politici s nevolí. V Bělehradě navíc nabral zpoždění, takže jednání s Merkelovou prošvihl.