Ukrajinský parlament projedná návrh zákona o pozastavení členství země ve Společenství nezávislých států (SNS), které po rozpadu SNS vytvořilo devět bývalých svazových republik. Kyjev už na jaře hrozil, že ze SNS vystoupí a zavede vízový režim s Ruskem, ukrajinští poslanci ale začínají debatovat o budoucnosti v SNS teprve nyní. Impuls k tomu dala radikální nacionalistická strana Svoboda.  

Informační válka, která zuří mezi Moskvou a Kyjevem, není o nic méně intenzivní než reálné boje proruských rebelů s ukrajinskými vojáky na východě Ukrajiny. V rámci ní v pátek ruský parlament takřka jednohlasně schválil deklaraci, v níž vyzývá ostatní státy a mezinárodní organizace k prošetření zločinů proti civilistům na jihovýchodě Ukrajiny. Dokument podpořilo 428 poslanců, jeden se zdržel hlasování. 

Ukrajinské úřady poskytly registraci nové politické straně Solidarita, kterou založili Poláci žijící na ukrajinském území. Za první důležitý mezník označuje její vedení komunální volby, které se konají příští rok v říjnu. Strana chce v každém případě hájit zájmy polské menšiny. 

Bojovníci Islámského státu v sobotu zveřejnili další video s popravou. Tentokrát šlo o tragickou smrt britského humanitárního pracovníka Alana Henninga. Záznam obletěl svět a reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Americký prezident Barack Obama logicky vyzval ke zničení islámských radikálů doslova "jakýmikoli" prostředky a rovněž burcoval partnery v Severoatlantické alianci k větší spolupráci. A co na to naše politické špičky? Poslaly "naši chloubu", pronajaté gripeny, hlídat vzdušný prostor nad Islandem. Proč? To ví snad jen ministr obrany Martin Stropnický nebo možná tvůrci nového sci-fi seriálu, který se u nás zřejmě točí. 

Rusové vyšetřují ukrajinského ministra vnitra Valerije Heleteje, náčelníka generálního štábu ukrajinské armády Viktora Muženka a několik dalších velitelů pro podezření z genocidy ruskojazyčné populace na východě Ukrajiny. 

I když to nejdůležitější se stále odehrává v hraničních ukrajinských regionech, kde se boje stále zostřují, zdá se, že Evropu zajímají více sankce a protisankce. Ačkoli, Evropu… hledáte-li na titulní straně BBC nebo německých online novin, sankce nenaleznete ani v první desítce ekonomických zpráv, natož pak u headlinů. V Česku, sledujeme-li zpravodajství téměř všech médií, jsou na prvním místě sankce. Mají být, nemají být? Přinesou něco, nepřinesou, neměli bychom raději nikoho nesankcionovat? Neměli bychom najít nějaký moudrý a vyváženě znějící důvod, proč schovat hlavu pod polštář?

Moderátor humoristické show Extra 3, kterou vysílá německá televize NDR, Christian Ehring geniálně okomentoval situaci na Ukrajině a pád malajsijského boeingu. Roznesl na kopytech důkazy o sestřelení letounu, se kterým přišly Spojené státy, připomněl tragédii Airbusu A300, který v roce 1988 sestřelili Američané nad Íránem, a upozornil na to, že situaci na východě Ukrajiny využívá každý ke svému prospěchu. 

A budu zas za rusofoba, jenže v tomto případě je to opravdu tak jednoduché. Dám úplně stranou všechny úvahy o tom, zda Rusko (= Putin, on v této zemi velí a o tom snad žádné pochyby nejsou) dodává tzv. separatistům zbraně nebo ne, zda tam posílá vojáky nebo ne, zda to financuje nebo ne, zda tam má svoje specialisty nebo ne, zda separatisté podléhají ruskému velení nebo ne, zda přes hranici proudí nejrůznější (materiální, vojenská, technologická, informační…) podpora z Ruska nebo ne.  Informace o tomto si najděte sami – je jich hodně, i když samozřejmě najdete zdroje, které si naprosto odporují.