Devětadevadesát let od uzavření dohody mezi koloniálními velmocemi o rozdělení Blízkého východu se tato oblast dramaticky mění. Ze starých státních útvarů se stávají prázdné skořápky a na jejich troskách vznikají nové. Jaká by mohla být podoba Blízkého východu na základě současných událostí a procesů, započatých v době americké invaze do Iráku a takzvaného Arabského jara?

V nedělních volbách v Turecku na počet hlasů zvítězil prezident Erdogana. Ve skutečnosti však prohrál on a jeho idea silného prezidentského systému v jeho rukách; nejenže nedosáhl na vytouženou ústavní většinu, ale ztratil i prostou většinu parlamentní. 

Nejen o podobě příští vlády, ale nejspíš i o osudu vztahů se Západem budou v sobotu rozhodovat v Turecku, strategické zemi na rozhraní mezi Evropou a Asií. Prezident Recep Tayyip Erdogan je odhodlaný dosáhnout většiny v parlamentu, aby mohl změnit ústavu a získat tak ještě více pravomocí než doposud.

Po více než 40 letech se konečně začíná rýsovat naděje na vyřešení situace na rozděleném Kypru. U jednoho stolu se sešli kyperský prezident Nikos Anastasiadis a před měsícem zvolený vůdce kyperských Turků Mustafa Akıncı, informovala britská stanice BBC.

Naděje Evropy na to, že jí Turecko pomůže k energetické nezávislosti na Moskvě, pomalu vyhasíná. Rusko zahájilo stavbu plynovodu Turecký proud (Turkey Stream). Stavební společnost Saipem, která měla na starosti budování nedávno pohřbeného Jižního proudu (South Stream), dostala zelenou a pouští se do nové stavby.

V muzeu na jihu Turecka restaurátoři neodborně opravili nejméně desítku římských mozaik tak, že z nich udělali téměř karikatury, informoval server BBC.

První genocida 20. století slaví sto let. A spolu s ní si můžeme připomenout neslavné výročí zapírání ze strany Turecka, které od vzniku samostatného státu odmítá uznat rozsah a plánování systematického vyvražďování arménského obyvatelstva. Turecké zatloukání bohužel zatím sdílí také drtivá většina světa v obavách před poškozením vlastních zájmů.

Když před necelým týdnem vpadlo Turecko do Sýrie, nevyrazilo tam bojovat s Islámským státem a jeho operace se netýkala ni místní občanské války. Turkům šlo o jen jednu jedinou hrobku.