Islámský stát řídil sofistikovanou migrační operaci na syrsko-tureckých hranicích. Nasvědčují tomu dokumenty, které ukořistili Kurdové v odbytém městě Tel Abjád. Podle nich IS aktivně řídil pohyb na pohraničním přechodu, který Turci nedokázali či nechtěl uzavřít. Otázkou je, kolik radikálů se tímto způsobem mohlo dostat přes Turecko do Evropy. 

Ruské politické roztržky na mezinárodní půdě ovlivňují i fotbalové dění. Při losu jarního vyřazovacího kola v Evropské lize zabránila UEFA tomu, aby se potkaly ruské a ukrajinské týmy. Co čert nechtěl, tak los paradoxně svedl dohromady neméně pikantní dvojici klubů - ruský Lokomotiv Moskva s tureckým Besiktasem Istanbul. 

Smrt tříletého Alana zasáhla celý svět. Tělo utopeného batolete se stalo symbolem uprchlické krize. V Turecku teď soudí dvojici převaděčů, kteří Alanovu rodinu tehdy převáželi přes moře.

Plány na používání biologických zbraní sahají mnohem dál do minulosti, než by se dalo čekat. Benátčané v 17. století plánovali proti Turkům obléhajícím Heraklion použít jako zbraň dýmějový mor. Roztokem plným morových bakterií chtěli potírat zboží, u kterého byla šance, že si ho Osmané koupí. 

Rusko zastavilo dovoz turecké drůbeže. V kaliningradském přístavu zadrželi 162 tun kuřecího masa z Turecka, prý kvůli porušení veterinárních směrnic. A to je jen špička ledovce. Už teď je jasné, že sestřelení ruského bombardéru Tureckem bude mít na vztahy mezi Moskvou a Ankarou těžké následky. Propuknou rusko-turecké vzdušné války nebo dokonce třetí světová?

V Turecku se během jednoho roku už podruhé konají volby. A přestože se štědré volební sliby snaží evokovat prosperující budoucnost, realita je jiná: žádný ze dvou nejpravděpodobnějších volebních scénářů pro zemi není dobrý. Ani pro Evropu.

Zpochybňovat arménskou genocidu není zločin. Evropský soud pro lidská práva dal za pravdu tureckému politikovi Dogu Perincekovi a odmítl odvolání Amal Clooneyové. Prohlášením, že "arménská genocida je jedna velká mezinárodní lež" se Turek podle soudu nedopustil žádného zločinu. 

Před čtyřiadvaceti lety zatkli sovětští zastánci tvrdé linie Michaila Gorbačova. Zavedli stanné právo a doufali, že se jim tak podaří zastavit příchod demokracie. V reakci na to se v ulicích Moskvy objevily miliony demonstrantů a to jenom urychlilo pád Sovětského svazu.  Svět dneška jakoby se ovšem pomalu začal vracet do dob, ve kterých vládly autoritativní režimy. Co za touto proměnou stojí?