Turecko

Čeští poslanci odsoudili masakr Arménů, ale také nacistické masakry, což silně popudilo Ankaru. Český parlament v úterní rezoluci totiž výslovně zmínil arménskou genocidu, čím ji de facto uznal. Turecko se přitom dlouhodobě brání tomuto označení. 

Kdo se nepoučil z dějin, musí je znovu prožívat, prohlásil kdysi francouzský filozof a spisovatel Jean-Paul Sartre. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan možná tento citát nezná – anebo ho naopak zná až moc dobře. Za svůj vzor a inspiraci sice označuje slavného Sulejmana I. Nádherného, jeho politická dráha přitom ale až nápadně připomíná osud jiného sultána: Abdülhamid II. byl rozporuplnou postavou tureckých dějin a šel na to na přelomu 19. a 20. století hodně podobně jako Erdogan – a špatně skončil.

Bezmála dvě třetiny Turků žijících v Německu hlasovaly v nedělním ústavním referendu pro posílení pravomocí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podpořily tak fakticky zahraničního diktátora, který doma odstavil opozici a umlčel média. Sami němečtí Turci přitom žijí ve fungujícím demokratickém právním státě. Tato situace v mnoha ohledech připomíná situaci v Československu v roce 1935, kdy sudetští Němci v parlamentních volbách podpořili Henleinovu SdP.

Turci v nedělním referendu řekli Evet (Ano) posílení prezidentových pravomocí. Odsouhlasili ústavní změnu, která promění Turecko z parlamentní na prezidentskou republiku. 

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu žádá po Evropské unii zavedení bezvízového styku, nebo jeho země vypoví migrační dohodu. Rok stará dohoda ukládá Turecko zadržovat migranty před vstupem do Evropy. Ministr pro evropské záležitosti Ömer Çelik ale zároveň navrhl vylepšit vzájemné vztahy uspořádáním společého summitu.

Organizace pro zákaz chemických zbraní, která sídlí v Haagu, vyslala do Turecka svůj expertní tým, aby shromáždil biometrické vzorky a vyslechl osoby, které útok přežily. Vědci teď hlásí, že ve vzorcích objevili sarin. 

Konec pokrytectví, Turecko v Evropské unii nemá co pohledávat. Nejvyšší čas zpravit o tom Turky.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu oznámil, že jeho země nebude přijímat žádné uprchlíky z Řecka. Ankara pozastavila část dohody s Evropskou unií, která se výměny běženců týká, a hrozí, že ji vypoví úplně.