Cesta vidličky na náš stůl nebyla jednoduchá. Trvalo 800 let, než se stala běžnou součástí jídelních příborů na Západě. Dlouhou dobu byla totiž v nemilosti, ze které nebylo jen tak se vymanit. Nakonec se to však podařilo.   

Při sledování filmů o slavných bojovnících středověku či dobývání Svaté země si můžeme položit otázku, jak to vlastně bylo s těmi "od nás". Děpolta II. bychom nalezli v jejich řadách. Zahynul při obléhání Akkonu coby člen třetí křížové výpravy.

Jitka Lucemburská byla dcerou Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Princezna provdaná do Francie se stala důležitou osobností královské dynastie Valois. Jedenáctého září uplynulo 670 let od její smrti.

První pražská defenestrace, která se odehrála před 600 lety, je vnímána jako počátek husitské revoluce. V krvavou neděli vyústilo rostoucí náboženské napětí, podle historiků se jednalo o předem připravenou akci.

Před více než tisíci lety se začínala (doslova) psát důležitá další kapitola příběhu jednoho z nejrozšířenějších jazyků světa - španělštiny. Stalo se tak v klášteře San Millán de Suso na severu Španělska.

Říká se, že jsme to, co jíme. V průběhu dějin Homo sapiens se však diametrálně měnila nejen forma lidské společnosti a později civilizace, ale i složení naší stravy. Éru lovců-sběračů nahradily počátky zemědělství spolu s novou baterií pěstovaných plodin i zvířecích produktů. Lovci před příchodem neolitu například postrádali zvířecí mléčné produkty, zemědělci si oproti nim zase neužívali chuti mamutího masa. Po valnou většinu dějin mohla věda nad složením stravy z takovýchto časů jenom spekulovat. Nejnovější studie ale dává první skutečný důkaz o tom, čím se stravovali středověcí Angličané. A ukazuje směr, jak možná zjistit více o stravování i z dalších historických období. 

Více než 700 let starý příběh zaujal nedávno historiky v britském Yorku. V písemnostech arcibiskupství našli zmínky o osudu jeptišky, která se rozhodla razantně změnit svůj život. Začala tím, že ho 'ukončila'.

Dehet si nejspíše většina z nás asociuje s průmyslovým věkem, a tudíž i obdobím posledních dvou staletí - ve skutečnosti jde ovšem o poměrně starý vynález. Podle nové švédské archeologie studie by dokonce dehet mohl být jakousi "tajnou zbraní" v arzenálu středověkých Vikingů.