prezidentské volby

O víkendu proběhly sjezdy dvou klíčových francouzských opozičních partají: ultrapravicová Národní fronta se veze na vlně úspěchu (na jaře vyhrála volby do Evropského parlamentu) a potvrdila ve svém čele Marine Le Penovou (získala plných 100% hlasů), neogaullistická pravicová UMP zvolila svým předsedou exprezidenta Nicolase Sarkozyho a netrpělivě vyhlíží zářné zítřky. Se současným prezidentem Françoisem Hollandem, který je v polovině funkčního období, už nikdo nepočítá. Dokonce ani jeho vlastní socialisté.

Nespokojenost s Milošem Zemanem v roli prezidenta roste a nejen na sociálních sítích se řeší, kdo by ho měl nahradit, případně kdo by se mu mohl účinně postavit. Mnozí prezidentovi odpůrci se domnívají, že se na Hrad dostal jen proto, že vlastně neměl reálného soupeře.

Americké prezidentské volby by nyní podle průzkumů vyhrál republikánský politik Mitt Romney, který v roce 2012 neúspěšně kandidoval proti Baracku Obamovi a v roce 2008 se marně ucházel o republikánskou nominaci. Demokratku Hillary Clintonovou by v případném souboji porazil, ale jen o jediný procentní bod. Vyplývá to z průzkumu Quinnipiacké univerzity. 

Budou to dva roky, co se konaly přímé prezidentské volby, jejichž následky dodnes výrazně ovlivňují českou veřejnou debatu. Kromě vítěze voleb, Miloše Zemana, se v nich však zviditelnili mnozí další. Jak se získaným kapitálem naložili?

První kolo prezidentských voleb v Brazílii vyhrála úřadující levicová prezidentka Dilma Rousseffová s celkovým počtem 41,5 procenta hlasů. Na druhém místě je kandidát za opoziční Brazilskou sociálnědemokratickou stranu (PSDB) Aécio Neves, který získal 33,6 procenta hlasů. Překvapením je třetí místo socialistické kandidátky Mariny Silvaové, které přitom předvolební průzkumy dávaly největší šance.

Afghánistán má po několikaměsíčním povolebním přešlapování konečně prezidenta. Nejednoznačnost klíčových dokumentů a složité rozložení regionálních mocenských sil však Ašrafu Ghanímu předpovídá problémové vládnutí a konec války se posouvá pravděpodobně až do roku 2024. 

Turecko si v prvním kole nedělních prezidentských voleb zvolili nového prezidenta. Stane se jím dosavadní premiér Recep Tayyip Erdogan. Oznámil to turecký ministr spravedlnosti Bekir Bozdag.

Novým prezidentem Indonésie se stane dosavadní guvernér Jakarty Joko Widodo, hlasovalo pro něj 53 procent voličů. Jeho soupeř, bohatý generál Prabowo Subianto, odmítl výsledky uznat s tím, že volby byly v podstatě samý podvod.