To je do jisté míry pravda, proto se – bez ohledu na to, zda Zeman nakonec v roce 2018 bude kandidovat (leccos nasvědčuje tomu, že nebude) – mnozí soustředí na výběr „Antizemana“, tak jako se v roce 2008 hledal – marně - "Antiklaus".

O post už se ostatně začínají hlásit první zájemci, přestože do dalších voleb zbývají ještě tři roky. Pokud proběhnou v řádném termínu.

Několik rozhovorů na téma své případné kandidatury médiím poskytl kněz a vysokoškolský profesor Tomáš Halík dlouhodobě svou kandidaturu plánuje sociálnědemokratický senátor Zdeněk Škromach. Zatímco Halík by mohl být důstojným kandidátem „pravdy a lásky“, čili následovníkem Karla Schwarzenberga, Zdeněk Škromach je zas prototypem „lidového prezidenta“ zemanovského typu. Oběma však schází všeobecná popularita a také předčasná kampaň nesvědčí o ničem dobrém. Vzpomeňme si, jak dopadli Jan Švejnar nebo Jan Fischer.

O možné kandidatuře spekuluje také exprezident Václav Klaus. Ten s poměrně velkou mírou pravděpodobnosti kandidovat nakonec opravdu bude, ale bez šance na reálný úspěch. Už nyní je beznadějně za zenitem a o veřejnou pozornost si říká čím dál zoufalejším způsobem.

Svou pozici si naopak pomalu buduje exministr Vladimír Dlouhý, který minule nezískal dost podpisů. Jeho kandidatura v příštích volbách vůbec není vyloučená – a v závislosti na okolnostech může zaznamenat i jistý ohlas.

Zrovna tak neúspěšný kandidát z minulé volby Jiří Dienstbier, který mezitím nasbíral praktické politické zkušenosti, se nejspíš pokusí dobýt Hrad ještě jednou. Nejspíš se mu ale nepodaří získat podporu mateřské strany, v níž mu už nezbývá mnoho příznivců.

Pomalu se šeptá, že by se prezidentem mohl stát Andrej Babiš. Politickou krajinou jede jako buldozer a zdá se, že mu nestojí nic v cestě, pokud bude chtít. Jenomže politika je vrtkavá a situace Andreje Babiše může být na konci roku 2017, kdy bude kampaň vrcholit, může být úplně jiná, než na konci roku 2014. Nehledě na to, že z Hradu se stát řídí jako firma o dost hůř než z ministerstva financí.

Hledání politika, který dokáže oslovit většinu obyvatel, bude výrazný, ale ne příliš, dokáže sjednotit pravici i levici, oslovit Prahu i venkov, porazit Zeman a případně i Babiše, je jako hledání chytré horákyně. A na rozdíl od filmových satir nelze prezidenta vytáhnout jako králíka z klobouku. Proto se ve finále prezidentské volby nejspíš zase setkáme s jedním nepřijatelným a jedním o něco nepřijatelnějším kandidátem.