Dnes je pátek 29. března 2024., Svátek má Taťána
Počasí dnes 15°C Polojasno

Komentář: Kdo po Zemanovi?

Komentář: Kdo po Zemanovi?
Prezident Miloš Zeman čeká na vyzyvatele | zdroj: Profimedia

Nespokojenost s Milošem Zemanem v roli prezidenta roste a nejen na sociálních sítích se řeší, kdo by ho měl nahradit, případně kdo by se mu mohl účinně postavit. Mnozí prezidentovi odpůrci se domnívají, že se na Hrad dostal jen proto, že vlastně neměl reálného soupeře.

To je do jisté míry pravda, proto se – bez ohledu na to, zda Zeman nakonec v roce 2018 bude kandidovat (leccos nasvědčuje tomu, že nebude) – mnozí soustředí na výběr „Antizemana“, tak jako se v roce 2008 hledal – marně - "Antiklaus".

O post už se ostatně začínají hlásit první zájemci, přestože do dalších voleb zbývají ještě tři roky. Pokud proběhnou v řádném termínu.

Několik rozhovorů na téma své případné kandidatury médiím poskytl kněz a vysokoškolský profesor Tomáš Halík dlouhodobě svou kandidaturu plánuje sociálnědemokratický senátor Zdeněk Škromach. Zatímco Halík by mohl být důstojným kandidátem „pravdy a lásky“, čili následovníkem Karla Schwarzenberga, Zdeněk Škromach je zas prototypem „lidového prezidenta“ zemanovského typu. Oběma však schází všeobecná popularita a také předčasná kampaň nesvědčí o ničem dobrém. Vzpomeňme si, jak dopadli Jan Švejnar nebo Jan Fischer.

O možné kandidatuře spekuluje také exprezident Václav Klaus. Ten s poměrně velkou mírou pravděpodobnosti kandidovat nakonec opravdu bude, ale bez šance na reálný úspěch. Už nyní je beznadějně za zenitem a o veřejnou pozornost si říká čím dál zoufalejším způsobem.

Svou pozici si naopak pomalu buduje exministr Vladimír Dlouhý, který minule nezískal dost podpisů. Jeho kandidatura v příštích volbách vůbec není vyloučená – a v závislosti na okolnostech může zaznamenat i jistý ohlas.

Zrovna tak neúspěšný kandidát z minulé volby Jiří Dienstbier, který mezitím nasbíral praktické politické zkušenosti, se nejspíš pokusí dobýt Hrad ještě jednou. Nejspíš se mu ale nepodaří získat podporu mateřské strany, v níž mu už nezbývá mnoho příznivců.

Pomalu se šeptá, že by se prezidentem mohl stát Andrej Babiš. Politickou krajinou jede jako buldozer a zdá se, že mu nestojí nic v cestě, pokud bude chtít. Jenomže politika je vrtkavá a situace Andreje Babiše může být na konci roku 2017, kdy bude kampaň vrcholit, může být úplně jiná, než na konci roku 2014. Nehledě na to, že z Hradu se stát řídí jako firma o dost hůř než z ministerstva financí.

Hledání politika, který dokáže oslovit většinu obyvatel, bude výrazný, ale ne příliš, dokáže sjednotit pravici i levici, oslovit Prahu i venkov, porazit Zeman a případně i Babiše, je jako hledání chytré horákyně. A na rozdíl od filmových satir nelze prezidenta vytáhnout jako králíka z klobouku. Proto se ve finále prezidentské volby nejspíš zase setkáme s jedním nepřijatelným a jedním o něco nepřijatelnějším kandidátem.

Zdroje:
Vlastní