polská vláda

Polsko si v sobotu připomnělo 27 let od jednoho ze symbolických milníků pádu komunistického režimu – v roce 1989 se v zemi uskutečnily první částečně svobodné volby. Desítky tisíc lidí v ulicích největších polských měst toto výročí oslavily protestem proti ultrakonzervativní vládě strany Práva a spravedlnost (PiS).

Po skandálu s veřejnoprávními médii na sebe nová polská vláda upozornila i svými ekonomickými kroky. Strana Právo a spravedlnost (PiS) vyhrála volby mimo jiné díky slibu štědrých sociálních příspěvků, na které teď nemá peníze. Proto zavedla novou bankovní daň, která ale může prohloubit současné finanční potíže a přivést zemi do ekonomické krize.

Polsko je v poslední době často přirovnáváno k Maďarsku v čele s autokratickým premiérem Viktorem Orbánem. Jenže zatímco maďarská vláda "pevné ruky" je pro Evropu jen nepříjemností, Polsko je důležitý geopolitický hráč kontinentu a jeho autoritářský příklon ohrožuje evropskou suverenitu, varoval komentátor listu Financial Times Philip Stephens.

Polská konzervativní euroskeptická strana Právo a spravedlnost (PiS) bude mít v Sejmu, dolní komoře parlamentu – většinu. Obsadí tam 235 ze 460 křesel. Její šéf a bratr zesnulého prezidenta Jaroslaw Kaczyński ale kabinet nesestaví. Přenechá to nejspíš místopředsedkyni Beatě Szydlové. Kaczyński se ale v každém případě stal jedním z nejmocnějších politiků v zemi. 

Předseda polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) a někdejší premiér Jaroslaw Kaczyński se v případě výhry v parlamentních volbách nebude ucházet o premiérskou funkci. Přenechal by ji 52leté místopředsedkyni PiS Beatě Szydlové, který vedla nedávno úspěšně kampaň ově zvoleného prezidenta Andrzeje Dudy

Nový prezident našeho druhého největšího souseda zosobňuje konzervativní, katolickou část Polska, čemuž odpovídají i jeho postoje. Kromě toho byl ale zvolen do čela země také velkým počtem mladých voličů. Jak dokázal dát dohromady dvě tak nesourodé skupiny a co čeká Polsko pod jeho vedením?

V polských prezidentských volbách, které se konají v neděli, se střetně celkem jedenáct kandidátů, hlavní souboj však proběhne téměř s jistotou mezi vládními liberály a opozičními konzervativci. Současný prezident Bronislaw Komorowski ztratil dominantní pozici, rozhodne tedy zřejmě až druhé kolo.

Když si polští novináři přečetli slova prezidenta Miloše Zemana o Rusku, tak je vysvětlovali "tradičním českým rusofilstvím", říká polský novinář, esejista a historik Mariusz Surosz. Rusko je podle něj pro Polska historickou hrozbou, ať už je v jeho čele kdokoli. Pokud Polákům nezbude jiná možnost, budou bojovat.