Witold Pilecki byl muž, který se dobrovolně nechal zavřít do Auschwitzu, aby světu přinesl pravdu o děsivé továrně na smrt. Jeho příběh je jedním z nejodvážnějších a zároveň nejtragičtějších činů odporu 20. století.

Pietní akce včera připomněla výročí vyhlazení terezínského rodinného tábora v Osvětimi - Březince. Památku zavražděných uctila především hudba, pieta se konala on-line.

Před pětasedmdesáti lety byl osvobozen největší nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim. Na stejné datum, tedy 27. ledna, připadá i Mezinárodní den památky obětí holocaustu.

Jméno Anne Frankové zná téměř celý svět. Nadaná dívka, která zemřela příliš brzy, se svým deníkem doslova zapsala do dějin. Narodila se před 90 lety.

Lidí, kterým se podařilo uniknout z pekla Osvětimi-Březinky, není příliš. Mezi ty úspěšné patřili slovenští vězni Rudolf Vrba a Alfréd Wetzler. Oba si zachránili život a také zpravili svět o hrůze, která se v koncentračním a vyhlazovacím táboře odehrávala. Jejich dramatický útěk začal před 75 lety.

Alma Roséová se proslavila jako výtečná houslistka. Za druhé světové války byla vězněna v Osvětimi, kde řídila ženský orchestr. Před 75 lety zemřela za nevyjasněných okolností. 

Před 75 lety se stala tragédie, která je označována za největší masovou vraždu československých občanů během druhé světové války. Nacisté zabili tisíce mužů, žen a dětí z takzvaného rodinného tábora terezínských Židů v Osvětimi-Březince.

I Švýcaři mají nyní svou kauzu, která vzdáleně vyvolává asociace s případem vepřína postaveného na místě koncentračního tábora v Letech. Poslanec švýcarského parlamentu za stranu Zelených Jonas Fricker totiž nedávno přirovnal transport jatečních prasat k deportacím Židů za druhé světové války – a politicky mu to zlomilo vaz. Je pravda, že Frickerův výrok lze považovat za nevhodný, ale ve své podstatě je výstižný. S antisemitismem to nemělo nic společného a šlo naopak o příspěvek do debaty, nakolik jsou si lidé a zvířata rovni jako živé bytosti.