Německo

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Prezidenti mluvili o boji s terorismem i situaci na Korejském poloostrově a Sýrii, domluvili si také své první setkání. 

Je to opravdu zvláštní případ: osmadvacetiletý nadporučík německé armády Franco A. (posádkou ve Francii) se nechal zaregistrovat jako syrský uprchlík, aby mohl (s největší pravděpodobností) později spáchat teroristický útok. Vina za něj pak měla padnout na migranty, které důstojník jako pravicový radikál nenáviděl. Kdyby s takovým bizarním námětem přišel filmový scenárista, vyrazili by s ním asi všude dveře. A přesto je to pravda. Skandál hýbe Německem už několik dnů a stává se z něj politikum – především po naprosto nevhodné reakci ministryně obrany Ursuly von der Leyenové.

Zkušenost ukazuje, že radikální názory jsou společensky přece jen o něco přijatelnější, pokud je nevyslovují muži. Jsou to totiž právě ženy, kdo je svým typickým způsobem dokáže lépe prezentovat a zprostředkovat. Od něžného pohlaví to voliči zkrátka berou jinak. Smutné je, že toho v poslední době hojně - a úspěšně - využívají evropští populisté.

Politická strana Realisté zveřejnila svůj program pro říjnové volby. Největší důraz klade na český národ a národní zájmy, není však jasné, kdo přesně podle ní do českého národa patří a zda z některých občanů neudělá občany druhé kategorie.

Víkendový sjezd pravicové, populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v Kolíně nad Rýnem provázejí násilné protesty. Jednání jako takové je poznamenané rozkolem ve straně. V neděli nicméně delegáti odhlasovali dvojici nových lídrů. 

Žádný náboženský fanatik, ani političtí extrémisté nestojí za bombovým útokem na autobus s fotbalisty Dortmundu. Motivem útoku byla podle německé policie spekulace s propadem akcií fotbalového klubu na burze. Kvůli tomu byl zadržen osmadvacetiletý muž s německým a ruským občanstvím, kterého prokuratura označuje jako Sergeje W.

Spojené státy už delší dobu – a po příchodu Donalda Trumpa do Bílého domu obzvlášť důrazně – požadují, aby členské země NATO vydávaly více peněz na zbrojení. Německá armáda je ale už několik let v tomto směru takříkajíc na redukční dietě, a kdyby šlo opravdu do tuhého, moc platná by asi nebyla. K tomu se ještě pojí fakt, že bundeswehr může v boji použít jen 30 až 70 procent svých zbrojních systémů. Zbytek je porouchaný a čeká na opravu, případně na výměnu za funkční modely.

Nejen, že nám hrozí nové závody ve zbrojení, ale někde už jsou v plném chodu, varuje bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov. V rozhovoru pro německý deník Bild si také postěžoval, že zatímco ještě nedávno byly jednotky NATO a Ruska rozmístěny poměrně daleko od sebe, nyní stojí tváří v tvář proti sobě.